Dvorním dekretem Marie Terezie z 1. října 1770 byly pražské domy očíslovány a obdržely podle někdejších historických měst a pak čtvrtí popisná čísla. Toto číslování bylo v roce 1805 zrevidováno a domy dostaly nová čísla, ve většině případů platná dodnes. Popisná čísla splnila evidenční účel, ale orientaci neusnadnila. Proto bylo v roce 1868 rozhodnuto, že domy dostanou další čísla, tzv. orientační, platná pro každou ulici zvlášť.
V Praze se tedy setkáme se dvěma druhy označování domů, a to čísly domovními (barva červená u popisných a zelená u evidenčních) v jednotlivých katastrálních územích a čísly orientačními (barva modrá) v jednotlivých ulicích, náměstích a jiných veřejných prostranstvích.
Společně s příslušným názvem ulice nebo náměstí tvoří čísla domovní a orientační uliční adresu. Každý dům má jedno číslo domovní a jedno nebo více čísel orientačních, a to do každé ulice nebo náměstí, do které je orientována vnější zeď domu. Budovy mají tedy přidělené orientační číslo i do ulice, ze které neexistuje do domu žádný vchod.
Nejvyšším popisným číslem v katastru Bubenče je 1137. Číselná řada popisných čísel ovšem není souvislá, několik čísel není obsazeno.
A - B - C - Č - D
Akademie výtvarných umění | Bubenečská radnice (bývalá) | Divadlo Spirála
E - F - G - H - CH
Hostinec Na slamníku | Hotel u Sparty
I - J - K - L - M - N
Kostel sv. Gotharda | Lannova vila | Letenská vodárna | Molochov | Nádraží Bubeneč | Nemocnice Bubeneč | Ministerstvo národní obrany
O - P - R - Ř - S - Š
Planetárium | Průmyslový palác | Sokolovna | Stadion Sparty | Stará čistírna odpadních vod | Škola architektury AVU
T - U - V - W - Z - Ž
Tréninkové hřiště Sparty | Úřad MČ Praha 6 | Základní škola náměstí Svobody | Zeměpisný ústav