Připojení k Praze

Již dlouho před vznikem Velké Prahy představitelé Bubenče jednali o jeho připojení k hlavnímu městu. V roce 1881 byl ještě návrh na sloučení s Prahou zamítnut, a to zejména kvůli výši činžovní a potravní daně a požadavkům na zavedení pitné vody a kanalizace, připojení k osvětlení a k dopravní síti. Další jednání byla zahájena koncem roku 1896. Po více než deseti letech, 21. května 1907, schválilo zastupitelstvo Královského hlavního města Prahy všechny požadavky města Bubeneč podmiňující připojení. K nabytí právní platnosti bylo třeba schválení zemským sněmem. Ten však nebyl pro národnostní neshody usnášeníschopný a v roce 1913 byl zcela rozpuštěn. Brzy poté začala válka.

Pro Bubeneč byla tehdy připravena římská číslice IX. Bubeneč měl tvořit jako jediná městská čtvrť devátý pražský obvod. Na mapách vydaných v této době se označení "Bubeneč - Praha IX" již objevovalo, přestože úředně ještě nebyl pražskou čtvrtí, ale stále samostatným městem smíchovského okresu.