Město Bubeneč

V roce 1900 stálo v Bubenči 189 domů a žilo zde 5.538 obyvatel. Přestože se v té době nejednalo v porovnání s ostatními pražskými předměstími o velké sídlo, chtěli bubenečští představitelé i občané přeměnit svou obec na město. Žádosti obecního zastupitelstva, která byla odeslána císařské kabinetní kanceláři, císař a král František Josef I. vyhověl a 26. října 1904 obec Bubeneč na město povýšil.

Městská rada oslavila tuto významnou událost 8. prosince 1904 slavnostní schůzí a bohoslužbou. V provolání, které vydala, stálo: "Jsme přesvědčeni, že povýšení Bubenče za město vzbudí v občanstvu radostný ohlas, a že krok, kterým rozmnožujeme počet českých měst, bude jim mocnou vzpruhou na další dráze pokroku a rozkvětu naší obce. Povýšením vyplnilo se zajisté dávné přání vaše; a proto zveme vás vlídně, abyste spolu s námi oslavili počátek nové doby v životě našem a v životě města, mezi českými městy sic nejmladšího, které však má již dávnou pověst nejkrásnější, nejzdravější a nejmodernější villové čtvrti Pražské."

Při oslavě nebylo zapomenuto na chudé příslušníky, kterým obec darovala sumu ve výši 500 korun. S částkou 100 korun se připojil také starosta Raimund Kubík, zvolený tehdy za prvního čestného měšťana, a bubenečský rodák Antonín Hora, katecheta měšťanské školy v Praze, který přispěl rovněž stokorunou. U příležitosti povýšení představil městský tajemník JUC. Ladislav Tůma své dílo Stručné dějiny obce Bubenče.

Od roku 1889, kdy byla postavena školní budova čp. 40 ve Školské (Wolkerově) ulici, bylo bubenečským obecním domem staré školní stavení čp. 8 na Kostelním (Krupkově) náměstí. Nedostatek místa v něm a potřeba důstojnější reprezentace přispěly k rozhodnutí městské rady vybudovat novou radnici. Její stavba započala 2. února 1905 podle projektu městského stavitele Václava Orta na místě původního školního stavení. Fasádu radnice ozdobil bubenečský městský znak odkazující na původní pojmenování obce.

Nové město se rychle rozrůstalo. Parcelovala se Zátorka, začínala se rýsovat Bubenečská ulice, výstavba probíhala na začátku Bučkovy (Rooseveltovy) ulice u Hlávkova (Sibiřského) náměstí a mohutně stavělo v horní, letenské části Bubenče. V roce 1910 bylo v Bubenči už 313 domů, ve kterých žilo 10.657 obyvatel.

Samostatným městem zůstal Bubeneč až do vzniku Velké Prahy v roce 1922, a to navzdory skutečnosti, že již v roce 1907 byla podepsána dohoda o připojení k Bubenče k hlavnímu městu. 

Zdroj:
- Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy; PhDr. Václav Vojtíšek; Hlavní město Praha; 1923