Průmyslové budovy

Přestože Bubeneč nikdy nebyl považován za průmyslovou čtvrť, hrály v jeho historii továrny a další podniky důležitou roli. Těžily se zde také nerostné suroviny jako kámen, písek či cihlářské hlíny. Už v 17. století fungovala v Císařském mlýně brusírna drahých kamenů. Během celého 19. století, až do roku 1910, se v jižní části katastru, tedy na opačné straně než později vznikla bubenečská průmyslová zóna, nacházel velký závod Hergetovy cihelny. Ve druhé polovině 19. století začaly vznikat na území ohraničeném Vltavou a železniční tratí do Podmokel zpracovatelské a výrobní závody. Úzká plocha mezi Královskou oborou na východě a vrchem Babou na západě umožnila vznik jen malé průmyslové zóny, která nikdy nedosáhla smíchovských, holešovických, libeňských nebo karlínských rozměrů. Přírodní podmínky neumožnily ani další rozvoj průmyslových aktivit na Císařském ostrově, který tak kromě čistírny odpadních vod zůstal zachován pro rekreační a sportovní účely. Menší výrobní podniky pak působily v některých budovách či vnitroblocích na různých místech v Bubenči.

Cihelna | Císařský mlýn | Dělnické domy | Hoenigovo bělidlo | Hoyermannova továrna | Hoyermannova vila | Komíny | Lisovna gramofonových desek | Malá vodní elektrárna | Mauthnerova textilní továrna | Orthopedické družstvo invalidů | Papírna Císařský mlýn | Piettova strojní tapetárna | Smetiště | Stará čistírna odpadních vod | Tapetárna bratří Sieburgů | Těžba nerostných surovin | Tiskárna zeměpisného ústavu | Továrna nábytku a dekorací | Továrna na fysikální stroje | Továrna na laky | Továrna na potiskování kartounů | Traubova koželužna | Ústřední čistírna odpadních vod | Vnitrobloky | Výdechy technických zařízení