Výdechy
Na různých místech v Bubenči se nacházejí stavby, které zakončují větrací šachty technických zařízení. Některé z nich se už za dobu své existence staly technickými památkami nebo byly již od počátku navrženy jako umělecká díla.
Nejstarším výdechem je jedna ze čtyř téměř čtyřicetimetrových šachet Rudolfovy štoly, která je vyvedena na povrch v Čechově ulici před domem č. 282/12. Je zakončena drobnou zděnou stavbou, která ovšem nepochází z doby budování štoly (1584-1593).
Na povrch ústí v Královské oboře a na Výstavišti odvětrání kmenové kanalizační stoky, která vede do čistírny odpadních vod. Tři štíhlé zelené sloupy stojí u hlavní cesty v severní části Stromovky (po čtvrtém, který byl už v areálu Výstaviště, zbyla jen poškozená patka). V roce 2018 prošly celkovou renovací, která jim navrátila jejich historickou podobu. Byly opískovány, ošetřeny antikorozní úpravou a znovu byly vyrobeny chybějící části. U této cesty vedoucí podél železniční trati se nacházejí také čtyři nízké cihlami obložené výdechy a také dva silnější zděné sloupy, z nichž jeden je obložený kamenem. Jeho dvojče pak najdeme na Výstavišti nedaleko místa, kde stávala horská dráha.
V prostoru parkoviště mezi ulicí U Výstaviště a Sportovní halou je umístěn sochařsky pojatý větrací komín kolektoru z ocele a mědi. V roce 1980 ho vytvořil Karel Kronych.
V dolní části Výstaviště za plaveckým bazénem stojí pískovcový výdech šachty metra s názvem Růst z roku 1978. Jeho autorem je Milan Vácha.
Dva betonové válce slouží jako požární výdechy Bubenečského tunelu. První, umístěný u křižovatky ulic Milady Horákové a U Vorlíků, je nižší a pouze porostlý rostlinami. Druhý, téměř 19 metrů vysoký objekt v ulici Nad Královskou oborou byl v roce 2019 přeměněn na umělecké dílo od česko-argentinského autora Federico Díaze. Betonový povrch válce byl zakryt speciálním pláštěm s reliéfem, který tvoří 176 jedinečných betonových panelů, každý o rozměrech 2,35 x 1,30 metru a váze více než jedné tuny. Finální podobu jednotlivých reliéfů vymodeloval plně automatizovaný robot v pískové formě, do které se naléval beton. Vizuální ztvárnění jejich povrchu čerpalo inspiraci z parabolických tvarů a gravitačních křivek.