Německé domy

Bubeneč čp. 841-844, Albánská 6-12

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava bylo rozhodnuto o vybudování nových pražských sídlišť určených pro německé obyvatelstvo. Pro tento účel byly v hlavním městě vybrány následující lokality: Braník (Dobeška), Bubeneč, Staré Dejvice, Hrdlořezy, Krč (Ryšánka), Lhotka a Záběhlice. Práce na návrzích tzv. zahradních kolonií se školami, podniky a službami byly svěřeny německému architektovi Erichu Langhammerovi. Ten působil na pražské Německé vysoké škole technické a byl také členem Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí. Jeho návrhy byly výrazně inspirovány "heimastilem", tedy stylem vycházejícím z venkovských a také regionálních architektonických forem, který se rozvíjel od sedmdesátých let 19. století.

K realizaci tohoto záměru považovaného za "veřejně prospěšnou stavbu" bylo nakonec přistoupeno jen v Bubenči, který patřil do nacisty vybraných hygienicky kvalitních lokalit. Výstavba probíhala v rámci Německého bytového družstva a finančně se na ní podílelo i město Praha. Stavební práce byly zahájeny v březnu 1940 na dosud nezastavěných bubenečských pozemcích v severozápadní části území. Brzy ovšem nastaly komplikace související s nedostatkem oceli a dřeva. Göringův výnos o zákazu staveb (Bauverbot) musel být zohledněn i v protektorátních nařízeních. Josef Pfitzner, německý náměstek pražského primátora, označil dodávky materiálu za zvlášť citlivé, protože tento projekt německé vedení města považovalo za prestižní záležitost. Pfitznerova situační zpráva uvádí, že Úřad říšského protektora již v září 1941 povolil dostavění obytných domů pro Němce v Bubenči, a to navzdory nařízení ze 7. května 1941 o zákazu staveb. Na začátku července 1942 nicméně stály jen obvodové zdi a na stavbě bylo podle Pfitznerových záznamů cihel ještě na čtyři domy. K nastěhování mělo být vše připraveno koncem února 1943. V dubnu 1942 bylo zároveň rozhodnuto o redukci z původně plánovaných 188 domů na osmdesát. Ale ani tento počet nebyl realizován, protože povolení dostavby muselo být pro striktní zákaz z vyšších míst zrušeno. V tehdejší Ardenské ulici (současná Albánská) byly dokončeny čtyři obytné budovy v heimatstilu - č. 841/6, 842/8, 843/10, 844/12. Několika dalších rozestavěných domů bylo dostavěno již v jiném duchu.


Zdroj:
- Protektorátní Praha jako německé město; Miloš Hořejš; Mladá fronta; 2013