Svornost

Kyjevská 10-12, čp. 509

Dům Stavebního družstva vojenských gážistů nazvaný "Svornost" byl postaven v letech 1922-1923, údajně podle projektu architekta Leo Lauermanna, na fasádě budovy se ovšem nachází nápis "ARCHITEKT K. KALNÝ". Svornost byla slavnostně otevřena 16. listopadu 1923. O den později se zde konala valná hromada Československých rotmistrů.

Na fasádě budovy se nad třetím poschodím nachází nápis "SVORNOST". Příslušníkům sboru Československých rotmistrům je věnována pamětní deska umístěná u vchodu do restaurace umístěné v přízemí domu. Ve vnitrobloku se v samostatném suterénním objektu za hlavní budovou nacházel víceúčelový sál. Původní podoba široce zaklenutého interiéru sálu spojovala ve stylovém pojetí pozdně secesní reminiscence se znaky barokní inspirace a jeho dispozice opakovala zavedené schéma víceúčelových sálů s plochým parterem, zvýšenými postranními ochozy a balkonem, jehož čelo bylo vyduté půdorysným obloukem, zatímco z trojice bočních arkád vystupovaly balkonky polygonálního tvaru. Okázale řešený jevištní portál dostal navíc i rámující sousoší.

V roce 1924 zde získal pro svůj soubor divadelní koncesi Bohdan Lachman. Divadlo se však potýkalo s mizivou návštěvností a jarní sezóna skončila velkým finančním deficitem. Pro záchranu divadla bylo založeno družstvo, aby převzalo jeho správu a pozvedlo návštěvnost. Úsilí družstva bylo marné a divadlo posléze zaniklo. Poté v sále začal fungovat biograf Svornost, od kdy přesně není úplně jasné. Rokem 1929 je datován Projekt přístavby a částečné přestavby biografu od Karla Matějíčka. V roce 1937 byl sál adaptován opět pro potřeby kina podle projektu Bohumila Štěpky. V zadní části parteru bylo zřízeno pět čelně orientovaných lóží a další po stranách balkonového oblouku. Lóžová sedadla byla ponechána i na vystupujících balkoncích bočních ramen.

Kino bylo přístupné jednak z Kyjevské ulice, ale také domem čp. 919 v Dejvické ulici č. 38, který byl a je uváděn jako adresa kina i současného Divadla S+H. Z tohoto důvodu je zřejmě jako Svornost nepřesně označován i nárožní dům čp. 919, který byl postaven až později na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století.

Za druhé světové války fungovalo kino pod názvem Skala, poté mu byl navrácen jeho původní prvorepublikový název. Pro špatný technický stav zastavilo kino v roce 1994 provoz. Jeho prostory byly nabídnuty loutkovému Divadlu Spejbla a Hurvínka, které se v téže době muselo vystěhovat z někdejšího kina Tatra v Římské ulici na Vinohradech. Pro jeho potřeby byly prostory kina Svornost v roce 1994 adaptovány. Zazděním bočních oblouků byly zrušeny postranní balkony a jejich prostory využity pro provozní místnosti, boční přísálí v přízemí však zůstala zachována. Zanikl čelní balkon, když v přízemí bylo zřízeno 18 sedadlových řad střídavě po 15/16 místech, zprvu v pozvolné a pak stále strmější elevaci až k zadní stěně, za níž byly namísto balkonu zřízeny technické kabiny. V polovině sálu byla zavěšena příčná ocelová příhradová konstrukce technického mostu s potřebným osvětlovacím zařízením a místy pro obsluhující techniky. Jeviště bylo rozšířeno o předscénu, vlastní loutková scéna orámována černými závěsy. Z původní výzdoby se zachovaly reliéfy pololežících jinochů s divadelními maskami nebo lipových ratolestí v přízemí, větrací mřížky s lipovými ratolestmi v překladech nad průchody z parteru do přísálí, barevné vitráže váz v některých oknech parteru nebo přístupových schodišť. Premiérové představení po rekonstrukci se konalo 24. února 1995.

Divadlo bylo později významně rekonstruováno ještě v letech 2009-2010 podle projektu firmy D-plus projektová a inženýrská a znovu otevřeno 1. dubna 2010. Do přízemí domu v Dejvické č. 38 byla umístěna hlavní pokladna a do divadla byl zřízen bezbariérový přístup. Forma sálu se díky všem rekonstrukcím redukovala na jednoduchý prostor s elevací, kde bývalou členitost naznačují pouze lunety a pilíře. Stěny sálu s nádechem fialové barvy příjemně kontrastují s novými tmavě zelenými sedadly a bílými oblouky a pilíři. Veškerá původní výzdoba byla v sále odstraněna. Jevištní portál je sestaven ze tří ustupujících segmentů, které spolu s plochou forbíny pomáhají vytvářet iluzi zesílené hloubky soustřeďující se na poměrně nevelký prostor portálového zrcadla pro loutky.



Zdroj:

  • https://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=344