Zeměpisný ústav

Rooseveltova 23, čp. 630

Charlese de Gaulla 12, U zeměpisného ústavu 5

Po vzniku samostatného Československa nebyla na území nového státu žádná kartografická instituce. Vrchní velitelství československé branné moci proto vydalo 27. listopadu 1918 rozkaz č. 8, kterým bylo zřízeno oddělení pro vojenské zeměpisné záležitosti. Dne 18. prosince 1918 bylo toto oddělení začleněno do nově vytvořeného ministerstva národní obrany, jako jeho IX. odbor (kartografické oddělení). Rozhodnutím z 15. října 1919 byl IX. odbor přeměněn v samostatný Československý vojenský zeměpisný ústav, podřízený přes generální štáb ministerstvu národní obrany. Pojmenování ústavu bylo později zjednodušeno na Vojenský zeměpisný ústav.

Klasicistně puristickou budovu ústavu projektoval architekt, malíř a scénograf Bedřich Feuerstein v průběhu let 1921 až 1923. Stavba byla povolena až po parcelaci této části Bubenče (ta byla schválena pražským magistrátem v září 1923) a proběhla v letech 1923-1925. Na realizaci se podíleli stavitelé František Strnad, Emil Tomášek a Tomáš Keclík. První zaměstnanci vojenské zeměpisné služby, jimž byla budova primárně určena, se sem začali stěhovat v prosinci 1925 a definitivně budovu obsadili koncem března 1926. Dne 2. dubna 1926 navštívil nová pracoviště i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Konečná kolaudace se uskutečnila 17. února 1927.

Při výstavbě bylo použito tradiční cihelné zdivo kombinované se železobetonovými stropy systému Krokovský. Kontrastní šedo-okrová fasáda je propsána hlubokými stíny, které měly symbolizovat závažnost státní instituce. Budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím je tvořena hlavním průčelím, podpořeným ve všech patrech průběžnými římsami, s navazujícími bočními křídly spojenými s objektem tiskárny ve dvoře. Z ulice Charlese de Gaulla vede do vnitrobloku průjezd pro vozidla. Čelní trakt budovy má délku 106,4 metrů, boční trakty jsou dlouhé každý 61,5 metru. Celková zastavěná plocha budovy činí 3.334 metrů čtverečních.

Na obou nárožích hlavního průčelí v úrovní prvního poschodí jsou umístěny neoklasicistní alegorické sochy dívek od sochaře Břetislava Bendy. Na křižovatce ulic Rooseveltova a Charlese de Gaulla je umístěna socha Dunaje, na křižovatce ulic Rooseveltova a U Zeměpisného ústavu se nachází socha Vltavy. Původně architekt Bedřich Feuerstein zamýšlel použít plastiky svého přítele sochaře Otakara Švece, ale ty se pro svoji hubenost důstojníkům nelíbily. Navzdory architektovým protestům si nakonec výzdobu objednali u českého akademického sochaře Břetislava Bendy.

Činnost Vojenského zeměpisného ústavu byla v Bubenči ukončena 30. června 2003. Dnes v budově sídlí Hlavní velitelství Vojenské policie a Knihovna Vojenského historického ústavu Praha.



Zdroj:

  • Umělecké památky Prahy: Velká Praha (A-L); Pavel Vlček a kolektiv; Academia; 2012 
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojenský_zeměpisný_ústav_(budova)