Úpravy hranic
Katastrální hranice Bubenče byly zmapovány v roce 1840 v rámci tzv. stabilního katastru.
Malé změny hranic jsou doloženy v osmdesátých letech 19. století. Dále pak v roce 1902 v souvislosti s posuny koryta Vltavy po provedené regulaci.
Do roku 1911 zde byla katastrální hranice vedena nikoli středem dnešní Dejvické ulice, ale přímo v pokračování Jaselské až ke Svatovítské a na sever k Vítěznému náměstí. Tehdy zde ovšem ještě nestály žádné stavby, až na bubenečskou cihelnu. V roce 1911 uzavřelo město Bubeneč s obcí Dejvice dohodu, podle které "napříště hranice obecní poblíže hostince na Hutích tvořiti bude erární silnice Velvarsko-Teplická". S původní hranicí je ovšem území Bubenče ještě zakresleno na "Velkém příručním plánu hlavního města Prahy" z roku 1926.
K významný změnám hranic pak došlo v letech 1943-1944:
Hranice původně vedla přímo k Vltavě, a to mírně vpravo od osy dnešní Podbabské ulice. Do Dejvic tak patřil celý areál bývalé továrny mezi dnešními ulicemi Pod Paťankou a Podbabská. V Bubenči naopak byla budova výzkumného ústavu vodohospodářského s okolními pozemky.
K Bubenči byla připojena malá území na severním cípu a břehu ostrova. Tato místa se původně nacházela na katastrech Sedlce, Troje a Holešovic a součástí Císařského ostrova se stala po regulaci Vltavy na začátku 20. století, kdy ostrov změnil svůj tvar. Bubenečsko-trojská hranice byla posunuta na sever přibližně do středu Vltavy.
Součástí Bubenče bylo i území kolem dnešní holešovické části ulice Za elektrárnou, která vede na opačné straně železniční tratě směrem k Vltavě.
K Bubenči dříve patřila zástavba domů mezi ulicemi Badeniho a Na Špejcharu, území dnešní tramvajové smyčky a část Letenské pláně. K Holešovicím naopak současné bubenečské území zhruba vymezené ulicemi U Sparty, Jana Zajíce a Korunovační.
Na samém počátku 20. století byla připravena a projednána změna katastrální hranice mezi Bubenčem a Prahou, resp. její VII. částí. Korunovační ulice měla utvořit hranici a plochy ležící severovýchodně by patřily do Bubenče a plochy na druhé straně pak do Holešovic-Buben. Podle takto projektované úpravy by připadla obci Bubenečské z katastru obce Pražské plocha 9288,10 m² a do katastru obce Pražské od obce Bubenečské plocha 9295,60 m². Současně měly být provedeny úpravy hranic i v ulicích U Královské obory (Nad Královskou oborou) a Belcrediho (Milady Horákové). Zde by Praha získala 3780,1 m² území a naopak Bubeneč plochu o rozloze 3913,1 m². Se změnou vyslovili 24. ledna 1901 souhlas majitelé zdejších realit. Úprava hranic v této formě byla schválena bubenečským zastupitelstvem, okresním výborem na Smíchově i pražskou městskou radou. Realizována ovšem mohla být až na základě zemského zákona. K jeho přijetí už ale zřejmě nedošlo, protože hranice zůstala v původní historické podobě až do roku 1943. Tehdy byla upravena, ale hraniční komunikací se místo Korunovační stala dnešní ulice Milady Horákové.
Před rokem 1911 zde byla katastrální hranice vedena nikoli středem dnešní Dejvické ulice, ale přímo v pokračování Jaselské až ke Svatovítské a na sever k Vítěznému náměstí. Takto je území Bubenče ještě zakresleno na "Velkém příručním plánu hlavního města Prahy" z roku 1926.
Do roku 1943 k Bubenči patřila zástavba domů mezi ulicemi Badeniho a Na Špejcharu, území dnešní tramvajové smyčky a část Letenské pláně. K Holešovicím naopak současné bubenečské území zhruba vymezené ulicemi U Sparty, Jana Zajíce a Korunovační.
K posledním změnám hranic došlo v letech 1943-1944 a vznikla současná podoba katastrálního území Bubenče.