Západní hranice Bubenče

Na západě a jihozápadě sousedí Bubeneč s Dejvicemi. Katastrální hranice vede od severního konce Císařského ostrova středem vltavského plavebního kanálu a dále ulicemi Pod Paťankou, Podbabská a Jugoslávských partyzánů na Vítězné náměstí, kde uhýbá na jihovýchod a pokračuje ulicemi Dejvická, Jaselská a Pelléova. Křižovatka ulic Pelléova, Milady Horákové a Badeniho je nejjižnějším bubenečským bodem a setkávají se zde katastry Bubenče, Holešovic, Hradčan a Dejvic.

V Podbabě vedla dříve hranice v odlišné podobě. Do Dejvic patřil celý areál bývalé Traubovy koželužny. V Bubenči naopak byla budova výzkumného ústavu vodohospodářského s okolními pozemky. V roce 1945 došlo k úpravě do dnešní podoby a hranice byla posunuta mírně na západ do Podbabské ulice (v roce 1997 se část Podbabské stala ulicí Pod Paťankou).

Před rokem 1914 patřilo k Bubenči i tehdy nezastavěné území v okolí dnešní Kafkovy ulice. Katastrální hranice byla vedena nikoliv středem Dejvické, ale přímo v pokračování Jaselské až ke Svatovítské a na sever k Vítěznému náměstí. Takto je bubenečské území území ještě zakresleno na "Velkém příručním plánu hlavního města Prahy" z roku 1926. Úzký pruh dejvické Brusky, který tu mezi Bubeneč a Hradčany zasahuje měl být začátkem 20. století vyňat z katastru Dejvic a připojen k pražskému pevnostnímu obvodu. Ke změně však kvůli finančnímu vyrovnání nedošlo.

Až do začátku 20. století byla jihozápadní část Bubenče u Dejvické ulice průmyslovou oblastí. Dnes už jen název ulice Na hutích připomíná, že se zde nacházel velký areál Hergetovy cihelny.

Podoba západní a jihozápadní části bubenečského území byla už v době před první světovou válkou stanovena regulačním plánem města Bubenče. Byla zde provedena kanalizace, parcely rozprodány a vznikly již některé stavby. Tento stav musel vzít v úvahu architekt Antonín Engel, který na začátku dvacátých let vytvořil pro oblast, kde se setkávají bubenečský a dejvický katastr, zastavovací plán. Z let 1921-1923 pochází jeho Urbanistický projekt Vítězného náměstí (to se ze tří osmin nachází v Bubenči), které ovšem zůstalo dodnes nedostavěno. Jeho okolí pak bylo regulováno podle Engelova Generálního projektu regulace Dejvic a Bubenče z let 1922-1924.


Severní hranice Bubenče

Na severu sousedí Bubeneč s Trojou. Katastrální hranici tvoří po celé délce Vltava. Hranice prochází přibližně středem neregulovaného koryta řeky severně od Císařského ostrova, který celý patří do Bubenče. Více ...

Východní hranice Bubenče

Na východě a jihovýchodě sousedí Bubeneč s Holešovicemi. Katastrální hranice vede kolem východního cípu Císařského ostrova, podél železniční tratě k ulici U Výstaviště, kterou pokračuje ke Královské oboře a dále ulicemi Kamenická a Veletržní. Více ...

Jižní hranice Bubenče

Na jihu sousedí Bubeneč s Holešovicemi. Katastrální hranici v části od Letenského náměstí po křižovatku na Špejchaře tvoří ulice Milady Horákové. Více ...