Východní hranice Bubenče

Na východě, stejně tak jako na jihu, sousedí Bubeneč s Holešovicemi, přesněji řečeno s Bubny, jejichž jméno z úředního názvu čtvrti Holešovice-Bubny zmizelo po 110 letech v roce 1960.

Od trojmezí Bubeneč - Troja - Holešovice, které se nachází uprostřed koryta Vltavy nedaleko východního cípu Císařského ostrova, jde bubenečská hranice krátce na jih, poté 150 metrů středem plavebního kanálu na západ a pak znovu jižním směrem k železniční trati vedoucí od odbočky Stromovka na nádraží v Bubnech. Tuto trať potom hranice sleduje až k ulici U Výstaviště, kde se nachází nejvýchodnější bubenečský bod. Do roku 1945 bylo součástí Bubenče i území kolem dnešní holešovické části ulice Za elektrárnou, která vede na opačné straně železničního náspu směrem k Vltavě.

Ulicí U Výstaviště hranice pokračuje na jihozápad ke Královské oboře a dále stoupá podél železniční tratě Praha - Kladno až k budově Akademie výtvarných umění. Kamenickou odtud vede do Veletržní a touto ulicí dále na západ na Letenské náměstí.

Poloha katastrální hranice ukazuje, že Královská obora i celý areál Výstaviště se nacházejí v Bubenči. Zde se již v padesátých letech 19. století konaly hospodářské výstavy. C. k. vlastenecko-hospodářská společnost uspořádala v roce 1856 v místech bývalého rybníka před dvoranou, dnešní Šlechtovou restaurací, velkou výstavu dobytka a hospodářských strojů. Nástupkyně zmíněné společnosti, zemědělská rada pro království České, získala v roce 1874 nájmem od zemského výboru výstaviště na východní straně dvora čp. 21, který stál v místě dnešního planetária, a s podporou c. k. ministerstva orby na něm zřídila stálé výstavní budovy. Na mapách bylo toto místo označováno jako "Hospodářské výstaviště - Austellungsplatz". Stálo zde pět velkých kůlen, obklopujících prostorné nádvoří ze strany severní, západní a jižní a malé stavení při vchodu na straně jihovýchodní. Na tomto místě se konaly výstavní trhy v letech 1875 a 1876, hospodářsko-průmyslová výstava roku 1877, mezinárodní hospodářský trh s výstavou dobytka a drůbeže roku 1878 a zemská výstava hospodářsko-průmyslová roku 1883. Během příprav na jubilejní zemskou výstavu roku 1891 byla stará stavení stržena a na velkém území východní části Královské obory vzniklo dnešní Výstaviště. Kolem roku 1910 byl jeho areál zmenšen zhruba na polovinu a severní část byla opět parkově upravena. K opětovnému rozšíření došlo až při budování Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v padesátých letech 20. století.

V okolí Akademie výtvarných umění, postavené v letech 1898-1902, začala na přelomu 19. a 20. století vznikat rozsáhlá bloková zástavba. Zdejší nové ulice byly pojmenovány podle uměleckých řemesel: Malířská, Kamenická a Sochařská. Po druhé světové válce je potom doplnila ulice Keramická (původně Na štole). Toto území v horní části Bubenče bývá nazýváno jako Bubenečský nebo Letenský Montmartre, a to podle množství umělců, zejména malířů, kteří zde v minulosti působili.



Zdroj:
- Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy; Václav Vojtíšek; Hlavní město Praha; 1923

Severní hranice Bubenče

Severní katastrální hranici Bubenče s Trojou tvoří po celé délce Vltava. Hranice prochází přibližně středem neregulovaného koryta řeky severně od Císařského ostrova. Více ... 

Jižní hranice Bubenče

Jižní katastrální hranici mezi Bubenčem a Holešovicemi mezi Letenským náměstím a křižovatkou na Špejchaře tvoří ulice Milady Horákové. Více ... 

Západní hranice Bubenče

Západní katastrální hranice Bubenče s Dejvicemi vede Vltavou kolem Císařského ostrova a ulicemi Pod Paťankou, Podbabská a Jugoslávských partyzánů na Vítězné náměstí, odkud pokračuje ulicemi Dejvická, Jaselská a Pelléova. Více ...