Východní hranice Bubenče

Na východě, stejně tak jako na jihu, sousedí Bubeneč s Holešovicemi, přesněji řečeno s Bubny, jejichž jméno z úředního názvu čtvrti Holešovice-Bubny zmizelo po 110 letech v roce 1960.

Od trojmezí Bubeneč - Troja - Holešovice, které se nachází uprostřed koryta Vltavy nedaleko východního cípu Císařského ostrova, jde bubenečská hranice krátce na jih, poté 150 metrů středem plavebního kanálu na západ a pak znovu jižním směrem k železniční trati vedoucí od odbočky Stromovka na nádraží v Bubnech. Tuto trať potom hranice sleduje až k ulici U Výstaviště, kde se nachází nejvýchodnější bubenečský bod. Do roku 1945 bylo součástí Bubenče i území kolem dnešní holešovické části ulice Za elektrárnou, která vede na opačné straně železničního náspu směrem k Vltavě.

Ulicí U Výstaviště hranice pokračuje na jihozápad ke Královské oboře a dále stoupá podél železniční tratě Praha - Kladno až k budově Akademie výtvarných umění. Kamenickou odtud vede do Veletržní a touto ulicí dále na západ na Letenské náměstí.

Poloha katastrální hranice ukazuje, že Královská obora i celý areál Výstaviště se nacházejí v Bubenči. Zde se již v padesátých letech 19. století konaly hospodářské výstavy. C. k. vlastenecko-hospodářská společnost uspořádala v roce 1856 v místech bývalého rybníka před dvoranou, dnešní Šlechtovou restaurací, velkou výstavu dobytka a hospodářských strojů. Nástupkyně zmíněné společnosti, zemědělská rada pro království České, získala v roce 1874 nájmem od zemského výboru výstaviště na východní straně dvora čp. 21, který stál v místě dnešního planetária, a s podporou c. k. ministerstva orby na něm zřídila stálé výstavní budovy. Na mapách bylo toto místo označováno jako "Hospodářské výstaviště - Austellungsplatz". Stálo zde pět velkých kůlen, obklopujících prostorné nádvoří ze strany severní, západní a jižní a malé stavení při vchodu na straně jihovýchodní. Na tomto místě se konaly výstavní trhy v letech 1875 a 1876, hospodářsko-průmyslová výstava roku 1877, mezinárodní hospodářský trh s výstavou dobytka a drůbeže roku 1878 a zemská výstava hospodářsko-průmyslová roku 1883. Během příprav na jubilejní zemskou výstavu roku 1891 byla stará stavení stržena a na velkém území východní části Královské obory vzniklo dnešní Výstaviště. Kolem roku 1910 byl jeho areál zmenšen zhruba na polovinu a severní část byla opět parkově upravena. K opětovnému rozšíření došlo až při budování Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v padesátých letech 20. století.

V okolí Akademie výtvarných umění, postavené v letech 1898-1902, začala na přelomu 19. a 20. století vznikat rozsáhlá bloková zástavba. Zdejší nové ulice byly pojmenovány podle uměleckých řemesel: Malířská, Kamenická a Sochařská. Po druhé světové válce je potom doplnila ulice Keramická (původně Na štole). Toto území v horní části Bubenče bývá nazýváno jako Bubenečský nebo Letenský Montmartre, a to podle množství umělců, zejména malířů, kteří zde v minulosti působili.



Zdroj:
- Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy; Václav Vojtíšek; Hlavní město Praha; 1923

Severní hranice Bubenče

Na severu sousedí Bubeneč s Trojou. Katastrální hranici tvoří po celé délce Vltava. Hranice prochází přibližně středem neregulovaného koryta řeky severně od Císařského ostrova, který celý patří do Bubenče. Více ... 

Jižní hranice Bubenče

Na jihu sousedí Bubeneč s Holešovicemi. Katastrální hranici v části od Letenského náměstí po křižovatku na Špejchaře tvoří ulice Milady Horákové. Více ... 

Západní hranice Bubenče

Na západě a jihozápadě sousedí Bubeneč s Dejvicemi. Katastrální hranice vede Vltavou kolem Císařského ostrova a ulicemi Pod Paťankou, Podbabská a Jugoslávských partyzánů na Vítězné náměstí, odkud pokračuje ulicemi Dejvická, Jaselská a Pelléova. Více ...