PKOJF

Park kultury a oddechu Julia Fučíka, zkráceně PKOJF nebo Park kultury a hovorově také Fučíkárna či Julda Fulda byl pro veřejnost slavnostně otevřen 21. září 1953.

Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o tom, že obchodní veletrhy se budou nadále konat v Brně. Podle vzoru SSSR byl na pražském Výstavišti v Bubenči, které bylo při této příležitosti rozšířeno, vytvořen park kultury a oddechu o rozloze 40 hektarů. Areál pojmenovaný podle komunistického novináře Julia Fučíka sloužil jako místo pro akce kulturně-politického rázu ale i pro zábavu.

Průmyslový palác doznal v té době několika změn. V letech 1952-1954 byly provedeny úpravy interiéru podle projektu Pavla Smetany, jež spočívaly v zakrytí konstrukce klenutým podhledem a přizpůsobení servisních prostor. Byl také přistavěn osový portikus a provozní místnosti po severní straně. Do užívání byl pod názvem Sjezdový palác předán 26. června 1954. Až do stavby Paláce kultury v roce 1981 sloužil sjezdům Komunistické strany Československa a dalším masovým akcím (zábavy, plesy, výstavy).

Během existence Parku kultury byla v areálu postavena řada objektů. V roce 1952 zde bylo u příležitosti Festivalu pracujících vybudováno nové letní kino, a to jako víceúčelové zařízení s uzavírací střechou.

V letech 1953-1954 bylo na hlavní promenádě vedoucí k Průmyslovému paláci instalováno 12 fontán se zvířecími motivy. Tvořil je vždy kruhový bazén vyložený keramickými obklady s podstavcem uprostřed, na kterém byla umístěna plastika od některého z různých autorů. Čtyři z uvedených plastik vytvořil sochař Miroslav Jirava, který se inspiroval zvířaty v pražské ZOO, která tam chodil skicovat. Fontány byly zrušeny asi v osmdesátých letech 20. století při rekonstrukci areálu a plastiky přemístěny do Lapidária. Zrušené fontány na jejich původních místech dodnes připomínají bílé kruhy v mozaikové dlažbě.

V roce 1959 byla do severozápadní části parku přestěhována budova Československého pavilonu ze Světové výstavy Expo 58 v Bruselu. O rok později bylo nedaleko uvedeno do provozu kruhové panoramatické kino Moskva (dnešní Spirála). V roce 1962 byla na místě původního Strojnického paláce dokončena stavba Sportovní haly ČSTV, která během dvaceti let čtyřikrát hostila mistrovství světa v ledním hokeji.

Před vstupní branou do areálu Výstaviště byly v šedesátých letech 20. století vybudovány čtyři kruhové fontány s nízkými obrubněmi a patníky z kozárovické žuly. V roce 1979 byla levá krajní fontána nejblíže Stromovce zrušena a byla sem umístěna socha Julia Fučíka v nadživotní velikosti od Miloslava Šonky. Socha byla v roce 1990 odstraněna a na jejím místě dnes stojí reklamní sloup planetária. Zbylé tři fontány byly v provozu do roku 2001. V roce 2005 fungovaly krátce z počátku sezóny, ale poměrně záhy byly vypnuty a opět zakryty dřevěnými kryty. V roce 2015 byly rekonstruovány a jsou opět v provozu.

V roce 1963 či 1964 se stal Park kultury místem konání každoroční Matějské pouti. Areál nabízel i dvě stálé atrakce: horskou dráhu z roku 1973 a ruské kolo z roku 1981. Ke svému původnímu názvu se Výstaviště vrátilo 1. května 1990. Všeobecnou československou výstavou pak byla zahájena jeho nová, bohužel ne zcela úspěšná, éra.



Zdroj:

  • https://www.prazskekasny.cz/kasny-v-arealu-pkojf/