PKOJF

Park kultury a oddechu Julia Fučíka, zkráceně PKOJF nebo Park kultury a hovorově také Fučíkárna či Julda Fulda byl pro veřejnost slavnostně otevřen 21. září 1953.

Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o tom, že obchodní veletrhy se budou nadále konat v Brně. Podle vzoru SSSR byl na pražském Výstavišti v Bubenči, které bylo při této příležitosti rozšířeno, vytvořen park kultury a oddechu o rozloze 40 hektarů. Areál pojmenovaný podle komunistického novináře Julia Fučíka sloužil jako místo pro akce kulturně-politického rázu ale i pro zábavu.

Průmyslový palác doznal v té době několika změn. V letech 1952-1954 byly provedeny úpravy interiéru podle projektu Pavla Smetany, jež spočívaly v zakrytí konstrukce klenutým podhledem a přizpůsobení servisních prostor. Byl také přistavěn osový portikus a provozní místnosti po severní straně. Do užívání byl pod názvem Sjezdový palác předán 26. června 1954. Až do stavby Paláce kultury v roce 1981 sloužil sjezdům Komunistické strany Československa a dalším masovým akcím (zábavy, plesy, výstavy).

Během existence Parku kultury byla v areálu postavena řada objektů. V roce 1952 zde bylo u příležitosti Filmového festivalu pracujících vybudováno nové letní kino, a to jako víceúčelové zařízení s uzavírací střechou.

V letech 1953-1954 bylo na hlavní promenádě vedoucí k Průmyslovému paláci instalováno 12 fontán se zvířecími motivy. Tvořil je vždy kruhový bazén vyložený keramickými obklady s podstavcem uprostřed, na kterém byla umístěna plastika od některého z různých autorů. Čtyři z uvedených plastik vytvořil sochař Miroslav Jirava, který se inspiroval zvířaty v pražské ZOO, která tam chodil skicovat. Fontány byly zrušeny asi v osmdesátých letech 20. století při rekonstrukci areálu a plastiky přemístěny do Lapidária. Zrušené fontány na jejich původních místech dodnes připomínají bílé kruhy v mozaikové dlažbě.

V roce 1959 byla do severozápadní části parku přestěhována budova Československého pavilonu ze Světové výstavy Expo 58 v Bruselu. O rok později bylo nedaleko uvedeno do provozu kruhové panoramatické kino Moskva. V roce 1962 byla na místě původního Strojnického paláce dokončena stavba Sportovní haly ČSTV, která během dvaceti let čtyřikrát hostila mistrovství světa v ledním hokeji.

Před vstupní branou do areálu Výstaviště byly v šedesátých letech 20. století vybudovány čtyři kruhové fontány s nízkými obrubněmi a patníky z kozárovické žuly. V roce 1979 byla levá krajní fontána nejblíže Stromovce zrušena a byla sem umístěna socha Julia Fučíka v nadživotní velikosti od Miloslava Šonky.

V roce 1964 se stal Park kultury místem konání každoroční Matějské pouti. 

Ke svému původnímu názvu se Výstaviště vrátilo 1. května 1990. Všeobecnou československou výstavou pak byla zahájena jeho nová, bohužel ne zcela úspěšná éra trvající téměř tři desetiletí.

Zdroj:
- Park kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze; vydal PKOJF v nakladatelství a vydavatelství Panorama; 1983