Matějská pouť

Historie Matějské pouti, která je spjatá s kostelem sv. Matěje a v druhé polovině 20. století s Výstavištěm, sahá až do roku 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby se, s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře, rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K její proslulosti významně přispěla skutečnost, že se jednalo o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta ke kostelu s dvanácti kapličkami začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská. Vzhledem k posunu charakteru pouti od náboženského k zábavnímu a zvýšení počtu účastníků, již nepostačovalo prostranství před budovou fary a stánky a pouťové atrakce se postupně přesunuly do nižších úseků poutní cesty, zejména pak do prostoru u Vítězného náměstí při hranici s Bubenčem. V období první republiky se této pouti účastnilo přibližně čtvrt miliónu lidí. Kvůli výstavbě dalších budov ČVUT musela být zábavní část matějské pouti později přesunuta. V roce 1960 se konala na Letenské pláni, později i v Modřanech a v Břevnově. V roce 1963 či 1964 se přesunula do Bubenče do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a nabyla masových rozměrů. V devadesátých letech 20. století se počet účastníků přibližoval jednomu miliónu, poté poněkud klesl a v dalších letech se ustálil na počtu cca. 700 tisíc návštěvníků.

V areálu byly až do roku 2018 dvě stále atrakce: horská dráha Cyklon a ruské kolo. V souvislosti s revitalizací dolní části Výstaviště byla oba pouťová zařízení odvezena.

Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Matějská_pouť
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Zábavní_park_na_pražském_Výstavišti