Knihovny

Knihovna Bubeneč

Městská veřejná knihovna v Bubenči vznikla v roce 1908. Sídlila v budově obecné školy v Korunovační ulici čp. 164. Po vzniku Velké Prahy v roce 1922 byla pod číslem 39 začleněna do sítě knihoven hlavního města Prahy . V roce 1951 nebo 1952 se přestěhovala do holešovické části ulice Milady Horákové a dostala nové jméno "Letná". V roce 2014 pak začala fungovat pod názvem "Sedmička" v Tusarově ulici v dolních Holešovicích.

Knihovna Dejvice

Obec Dejvice založila svou knihovnu již v roce 1890. Po roce 1922 byla začleněna do pražské knihovní sítě jako pobočka s číslem 38. Od roku 1921 byla umístěna v jediné místnosti budovy občanské školy čp. 367 v tehdejší Žižkově, pozdější Bachmačské a současné Kafkově ulici (dnes je na místě školní budovy Šabachův park). 

Navzdory svému pojmenování sídlila knihovna velmi dlouhou dobu v Bubenči. V roce 1929 bylo přislíbeno "lepší umístění knihovny v souvislosti s chystanou novostavbou úřadovny magistrátní". Mělo se jednat o pětipodlažní budovu na rohu ulic Terronská a Na Růžku (dnes Československé armády) a knihovna měla sídlit v přízemí společně s poštou. V roce 1931 se knihovna přestěhovala, ne však do slíbených magistrátních prostor, ale do suterénní místnosti původně určené pro "cvičnou kuchyni" v nové školní budově čp. 930 na bubenečském náměstí Národní obrany (dnes náměstí Svobody). V únoru roku 1937 uspořádali čtenáři podpisovou akci za rozšíření knihovny a její přemístění do vhodnějších prostor. Po okupaci byla knihovna uzavřena a v roce 1940 se pro ni hledalo vhodné místo. Z dochovaných dokumentů vyplývá, že knihovna se v těchto letech často stěhovala, ale žádné její působiště nebylo ideální kvůli rozměrům i samotné mu umístění. Na začátku roku 1953 působila knihovna v domě č. 5 v ulici V. P. Čkalova. V roce 1962 byly knihovně přiděleny dvě místnosti po prodejně mléka v domě č. 29 v ulici Národní obrany, kam se knihovna přestěhovala z Dejvické 22. 

V létě 2009 byla knihovna z Bubenče přestěhována do nové budovy Národní technické knihovny v Technické ulici v Dejvicích a její sídlo po dlouhých desetiletích odpovídá jejímu názvu. 

Ústřední knihovna - pobočka Stromovka

V roce 1954 vzniklo 15 obvodních lidových knihoven v Praze II až XVI. V Praze I působila Ústřední knihovna (nyní Městská knihovna) s pobočkami Hradčany a Stromovka. Již v roce 1956 ale tato pobočka nepůjčovala. 

Zdroj:
- Veřejné knihovny hlavního města Prahy; Jan Vávra; Městská knihovna v Praze; 2003
- Šestka 4/2004; Historie a současnost pobočky Městské knihovny v Praze č. 38 - knihovny Dejvice; Alexandra Laubová