Knihovny

Knihovna Bubeneč

Knihovna Bubeneč byla otevřena v roce 1908. Jejím sídlem byla budova školy v Korunovační ulici (čp. 164) a vchod do knihovny byl z Sládkovy ulice. Po roce 1922 byla pod číslem 39 začleněna do knihovní sítě hlavního města Prahy. Začátkem 40. let zde měli čtenáři k dispozici téměř 8.400 knih. V roce 1951 nebo 1952 byla přejmenována na knihovnu "Letná" a přestěhována do holešovické části ulice Milady Horákové. V roce 2014 pak začala fungovat pod novým názvem "Sedmička" v Tusarově ulici v Holešovicích.

Knihovna Dejvice

Obec Dejvice založila svou knihovnu již v roce 1890. Po vzniku Velké Prahy v roce 1922 byla tato "Veřejná knihovna obce dejvické" začleněna do knihovní sítě Knihovny hlavního města Prahy jako pobočka s číslem 38.

V roce 1921 byla umístěna v jediné místnosti budovy občanské školy čp. 367 v tehdejší Žižkově, současné Kafkově ulici (dnes je na místě školní budovy Šabachův park). Přestože knihovna nesla vždy označení "Dejvice", dlouhou dobu sídlila v Bubenči. V roce 1929 bylo přislíbeno "lepší umístění knihovny v souvislosti s chystanou novostavbou úřadovny magistrátní". Mělo se jednat o pětipodlažní budovu na rohu ulic Terronská a Na Růžku (dnes Československé armády) a knihovna měla sídlit v přízemí společně s poštou. V roce 1931 se knihovna skutečně přestěhovala, ne však do slíbených magistrátních prostor, nýbrž do suterénní místnosti původně určené pro "cvičnou kuchyni" v nové školní budově na náměstí Národní obrany (dnes náměstí Svobody). V únoru roku 1937 uspořádali čtenáři podpisovou akci za rozšíření knihovny a její přemístění do vhodnějších prostor. Záměr vystavět plánovanou úřední budovu stále trval, ale již se uvažovalo o jejím umístění na Vítězném náměstí. Stavba se však neuskutečnila.

Po okupaci byla knihovna uzavřena a v roce 1940 se pro ni hledalo vhodné místo. Z dochovaných dokumentů vyplývá, že knihovna se v těchto letech často stěhovala, ale žádné její působiště nebylo ideální kvůli rozměrům i samotné mu umístění. Na začátku roku 1953 působila knihovna v domě č. 5 v ulici V. P. Čkalova. V roce 1962 byly knihovně přiděleny dvě místnosti po prodejně mléka v domě č. 29 v ulici Národní obrany, kam se knihovna přestěhovala z Dejvické 22. Časem byl prostor knihovny rozšířen o další místnosti. V létě 2009 byla knihovna z Bubenče přestěhována do nové budovy Národní technické knihovny na Flemingově náměstí v Dejvicích a její sídlo po dlouhých desetiletích odpovídá jejímu názvu. 

Ústřední knihovna - pobočka Stromovka

V roce 1954 vzniklo 15 obvodních lidových knihoven v Praze II až XVI. V Praze I působila Ústřední knihovna (nyní Městská knihovna) s pobočkami Hradčany a Stromovka. Již v roce 1956 ale tato pobočka nepůjčovala. 

Zdroj:
- Veřejné knihovny hlavního města Prahy; Jan Vávra; Městská knihovna v Praze; 2003
- Šestka 4/2004; Historie a současnost pobočky Městské knihovny v Praze č. 38 - knihovny Dejvice; Alexandra Laubová