Hřbitovy

Hřbitov u kostela sv. Gotharda

V Bubenči se nejdříve pohřbívalo kolem kostela sv. Gotharda v samém centru obce. Tamní hřbitov měl být již v roce 1784 zrušen (hlavně z hygienických a prostorových důvodů) a náhradou byl vybrán nedaleký dostatečně velký kostelní pozemek Na Skalce. Občané v čele s rychtářem Václavem Červenkou však žádali o zachování původního hřbitova, "neboť byl v nedávné době nákladně obezděn". Pozemek byl ovšem tak stísněný, že bylo potřeba později vydat povolení pohřbívat bubenečské obyvatele u kostela sv. Klimenta v Bubnech. K tomu došlo přípisem ze dne 12. července 1787. Stavbou nového kostela v roce 1801 se plocha hřbitova ještě zmenšila. Hospodářský purkrabský úřad proto doporučil ke zřízení nového hřbitova již navrhovaný díl pole Na Skalce. Z původního starého kostelního hřbitova, který byl v provozu do roku 1806, se nic nedochovalo.

Hřbitov Na Skalce

Nový hřbitov Na Skalce nad Wolkerovou ulicí začal fungovat roku 1802, kdy byl pozemek ohrazen zdí a byla zde postavena márnice. Přístup ke hřbitovu byl velmi obtížný a pohřební průvody musely být vedeny až k bráně do Královské obory odkud se vracely po hřebeni svahu. Farář P. František Koutský, který zde působil v letech 1808-1823, se postaral o zřízení nového vchodu podél zahrady domu čp. 42 (ten je již zbořen) a spolu s tehdejším stavovským zahradníkem Josefem Fuchsem vysadili po stranách této nové cesty řady stromů. Hřbitov ze tří stran uzavírá zeď. Na severu ho odděluje od Královské obory, na jihu od zahrad sousedních domů čo. 13 a 15 ve Wolkerově ulici. Východní zeď je probourána do areálu bývalé zásobní zahrady u Místodržitelského letohrádku, na západní straně je hřbitov oddělen drátěným plotem od sousední zahrady. Dochovalo se zde několik zarostlých náhrobků a pomníků. Náhrobní desky a pomníky pocházejí z dílny Ignáce Františka Platzera, Josefa Maxe a Ferdinanda Pischelta. Hřbitov Na Skalce sloužil až do roku 1892, zrušen byl v roce 1937 a za druhé světové války byl značně zdevastován. Dnes je na tomto místě klidný, nepřístupný hájek se zbytky bývalého hřbitova, který by měl být pietně upraven.

Hřbitov Bubeneč

V roce 1888 darovala rodina Schlöchtova obci pozemek Ve struhách pro zbudování nového hřbitova (některé prameny uvádějí, že obec část pole pro účely hřbitova vykoupila). Stavba, vedená Františkem Frolíkem, byla ukončena 28. září 1888, o dva dny později byl slavnostně vztyčen monumentální kříž v křížení hlavních cest. Hřbitov byl vysvěcen 22. října 1888 a 3. ledna 1889 se zde uskutečnil první pohřeb. U hřbitova byl vystavěn byt hrobníka (čp. 84) a chudobinec s izolační nemocnicí (čp. 85). Hřbitov byl v roce 1909 rozšířen o západní část. Jeho součástí je kaple s obřadní síní, kde se občas koná obřad i rozloučení se zesnulými.

Hřbitov se nachází mezi ulicemi Antonína Čermáka, Březovského, Vietnamská a Ve struhách a je dnes centrálním hřbitovem Prahy 6. Je sídlem hřbitovní správy Bubeneč, která zahrnuje hřbitovy Bubeneč, Šárka-Dejvice, Liboc-Vokovice, Břevnov, Střešovice a Ruzyně. Rozloha hřbitova je 1,69 ha a tvoří ho dvě části - starší I. (proti vchodu) rozdělená na 15 oddílů a novější II. (nalevo od vchodu) s 16 oddíly. Na hřbitově je přibližně 300 hrobek, 2200 hrobů a 700 urnových hrobů. Celkem je zde pohřbeno asi 7600 zesnulých.

Na bubenečském hřbitově jsou pohřbeny mimo jiné tyto významné osobnosti:

  • František Krupka - bubenečský farář
  • Antonín Malec - bubenečský kaplan a farář
  • Raimund Kubík - továrník a starosta Bubenče
  • Alois Potůček - stavitel a starosta Bubenče
  • Antonín Šlechta - poslední soukromý provozovatel Šlechtovy restaurace
  • Bohumil Bedřich Bořkovec - stavitel a první prezident inženýrské komory
  • Josef Havlíček - architekt
  • Josef Záruba-Pfeffermann - stavitel a architekt
  • Božena Benešová - spisovatelka
  • Jaroslav Durych - spisovatel
  • Irena Kačírková - herečka
  • František Smolík - herec (urna byla přemístěna na Slavín)
  • Zdeněk Smetana - tvůrce animovaných filmů
  • Jiří Sequens - režisér
  • Alois Bouda - malíř
  • Cyril Bouda - grafik a ilustrátor
  • Jiří Bouda - malíř, grafik a ilustrátor
  • Oldřich Kulhánek - grafik, autor současných českých bankovek

U východní zdi jsou hroby duchovních od sv. Gotharda a společný hrob sester Matky Terezy. 


Zdroj: 

  • Umělecké památky Prahy: Velká Praha (A-L); Pavel Vlček a kolektiv; Academia 2012
  • Kniha o Bubenči; kolektiv autorů; Městská část Praha 6; 2004 
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Bubene%C4%8Dsk%C3%BD_h%C5%99bitov_(Na_Skalce)