Bubenečské záložny

První záložny začaly v Čechách vznikat v polovině 19. století, a to jako místní finanční instituce s cílem umožnit svým členům spořit a čerpat úvěry. Jejich rozmach pak přišel začátkem 20. století. Stranou nezůstalo ani město Bubeneč, kde působily dvě významnější místní záložny.

Tou první byla Občanská záložna v Bubenči. Fungovat začala v roce 1907, kdy měla 204 členů. Využívání služeb záložny bylo umožněno jen jejím členům po složení členského vkladu. V roce 1910 si na rohu Korunovační a Čechovy ulice postavila vlastní secesní dům čp. 310, ve kterém sídlila. V roce 1928 bylo členů již 780 a záložna evidovala vklady ve výši 11.112.847,02 Kč, její roční obrat byl 46.811.019,59 Kč a zisk 37.457 Kč. V zisku byla nepřetržitě od doby zahájení své činnosti. Předsedou výboru záložny byl koncem dvacátých let MUDr. Petr Ledvinka, zubní lékař provozující ordinaci v budově záložny, místopředsedou byl František Zedník, přednosta poštovního úřadu v Bubenči. Ve správní radě záložny tehdy působil mimo jiné i bubenečský farář P. František Krupka. V roce 1948 je v adresářích záložna ještě uváděna, a to jako Všeobecná záložna v Bubenči. Po roce 1948 však postupně probíhala centralizace a zestátnění všech peněžních ústavů a k 1. lednu 1953 vznikla síť státních spořitelen.

Druhou byla Živnostenská záložna v Bubenči. Ta byla založena v roce 1913 a o sedm let později měla 156 členů. Sídlila v činžovním domě čp. 141 na rohu ulic Milady Horákové a Čechovy. Nejméně do poloviny minulého století patřila ovšem budově adresa Letenské náměstí čo. 1.

V nedaleké Havanské ulici se v domě čp. 523/7 nacházela nejméně v letech 1936-1939 Bubenečská záložna. V této době byla její adresa Třebízského 7. Bližší podrobnosti o ní ale nejsou známy. V historických pramenech je zmíněna také Obchodní záložna v Bubenči, bohužel bez bližších detailů.

Zdroj:
- Psí vycházky 6 - Bubenečský Montmartre; Zdeněk Lukeš; NLN; 2019
- Výroční zpráva Občanské záložny v Bubenči; 1928