Magistrátní úřadovna Prahy XIX

Bubeneč čp. 820, Československé armády 35 / Vítězné náměstí 12

Sloučením 42 předměstských katastrů s hlavním městem Prahou vznikla 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. tzv. Velká Praha. Jedním z jejích 19 městských obvodů byla v letech 1922–1949 Praha XIX (v letech 1947–1949 bylo městských obvodů celkem 20). Součástí Prahy XIX bylo území bývalého města Bubenče a bývalých obcí Dejvic, Sedlce, Veleslavína a Vokovic z dosavadního smíchovského okresu. Katastr Bubenče tehdy nebyl rozdělen do více obvodů, ale patřil celý do Prahy XIX. Jako volební obvod byla Praha XIX vymezená vládním nařízením č. 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení 17. ledna 1923.

Magistrátní úřadovna nového městského obvodu byla po jeho vzniku ještě nějaký čas v prostorách původního bubenečského městského úřadu čp. 8 na Kostelním (Krupkově) náměstí a původního dejvického obecního úřadu v domě čp. 279 na rohu Havlíčkovy (Dejvické) a Ruské (Eliášovy) ulice. Přibližně po polovině dvacátých let byly kanceláře úřadovny přemístěny z bývalé bubenečské radnice do nově postaveného domu čp. 615 v Bučkově (Rooseveltově) ulici. Toto působiště, stejně tak jako dejvický dům čp. 279, je doloženo ještě v roce 1929.

V roce 1928 byl v Bubenči na rohu Vítězného náměstí a ulice Na růžku (Československé armády) postaven zřejmě podle projektu architekta Jana Klouba nový čtyřpatrový dům čp. 820. Budova se stala novým sídlem magistrátní úřadovny Prahy XIX. Její adresa v té době byla Na Růžku 7. Orientační číslo 7 patřilo do tehdy krátké ulice Na Růžku, která vedla z náměstí Národní obrany (Svobody) na Vítězné náměstí. Kromě tohoto místa městští úředníci působili ještě na pobočné úřadovně v Roztocké ulici v Sedlci.

V roce 1951 se nový obvodní národní výbor přestěhoval do bubenečské budovy čp. 601 v ulici Československé armády. Zde v současností sídlí úřad městské části Praha 6.