Hřbitov Bubeneč

Pozemek pro vybudování nového bubenečského hřbitova, v pořadí již třetího, věnovala obci v roce 1888 rodina starosty Jana Schlöchta, který zemřel o rok dříve (některé prameny uvádějí, že obec část pole "Ve struhách" pro tyto účely vykoupila). Pozdně klasicistní budovy správy hřbitova se smuteční kaplí sv. Rafaela, márnicí, bytem hrobníka (čp. 84) a chudobinec s izolační nemocnicí (čp. 85) navrhl Alois Potůček. Stavba, vedená Františkem Frolíkem, byla ukončena 28. září 1888, o dva dny později byl slavnostně vztyčen monumentální kříž v křížení hlavních cest. Hřbitov byl vysvěcen 22. října 1888 a 3. ledna 1889 se zde uskutečnil první pohřeb. V roce 1909 byl areál rozšířen o západní část.

Rozloha bubenečského hřbitova, který se nachází mezi ulicemi Antonína Čermáka, Březovského, Vietnamská a Ve struhách, je 1,69 ha. Tvoří ho dvě obdelníkové části oddělené příčnou zdí s průchody - starší I. (proti hlavnímu vchodu) rozdělená na 15 oddílů a novější II. (nalevo) s 16 oddíly. Druhé části také vévodí centrální kříž, který je kopií kříže prvního z roku 1888. Na hřbitově je přibližně 3200 hrobových míst, z toho 300 podzemních hrobek, 2200 rakvových a na 700 urnových hrobů. Celkem je zde pohřbeno asi 8000 zesnulých, z nichž je mnoho známých nebo veřejně činných osob. Při východní zdi se nacházejí hrobky farářů od kostela sv. Gotharda, kněží řádu jezuitů a sester Misionářek milosrdenství Matky Terezy. Bývalá budova chudobince dnes slouží jako azylový dům pro muže.

Bubenečský hřbitov je v současnosti centrálním hřbitovem Prahy 6. Do konce roku 2022 byl sídlem hřbitovní správy Bubeneč. Ta byla poté sloučena se správou Malvazinky, která působí na tamním smíchovském hřbitově. Název hřbitovní správy je od té doby "Malvazinky a Bubeneč". V roce 2025 byl jako první z pražských hřbitovů vybaven informačními prvky v nové grafické podobě.

Zdroj:
- Kniha o Bubenči; kolektiv autorů; Městská část Praha 6; 2004
- Umělecké památky Prahy: Velká Praha (A-L); Pavel Vlček a kolektiv; Academia 2012