Bubeneč čp. 6

Bubenečské popisné číslo 6 dnes již neexistuje. Dříve patřilo svobodnickému poplužnímu dvoru neboli deskovému statku Přední Ovenec, který byl jedním z nejdůležitějších objektů v Bubenči.

Prvním jeho známým majitelem byl na začátku 17. století Jan Kechl z Holnštejna, kolem roku 1651 pak dvůr patřil primátorovi Starého Města Mikuláši Františku Turkovi, který jej zvelebil. Podle záznamu z roku 1674 byly součástí dvorce kromě světnice, sklípků, síňky, kuchyňky, dílny a komory pro šafáře, i maštale pro koně a skot, kamenný ovčín a stodola, obydlí pro ovčáka, sýpka, chlívky, holubník a ovocná zahrádka okolo. Bylo zde chováno 11 beranů, 317 ovcí (bahnic) a 105 jehňat. V roce 1766 Jan Křtitel del Curto dvůr čp. 6 majetkově spojil s dvorem čp. 1 s částí Středního Ovence. Všechen majetek od něho v roce 1786 koupil doktor a profesor Josef Ignác Buček. Dědictvím později dvůr přešel až do vlastnictví prvního bubenečského starosty Jana Schlöchta. Ten zde úřadoval, v jeho domě také zasedal obecní výbor a byla zde umístěna i poštovní kancelář.

Stavby v severní části areálu byly zbořeny v průběhu druhé světové války, hlavní budova potom kolem roku 1950. Na místě někdejšího hospodářského dvora je dnes silnice spojující Krupkovo a Sibiřské náměstí a objekt bývalého obchodního zastupitelství SSSR čp. 1054, který byl postaven v letech 1972-1975.

Podle Státní mapy z roku 1973 zřejmě patřilo čp. 6 následně typizované školní budově, která byla na Sibiřském náměstí otevřena 1. září 1957 a zbořena asi na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.