Kruhové panoramatické kino

Bubeneč bez čp., Výstaviště

Kruhové panoramatické kino Moskva nazývané rovněž Cirkorama, vzniklo v dolní částí areálu bubenečského Parku kultury a oddechu Julia Fučíka u příležitosti 15. výročí osvobození republiky Rudou armádou. V provozu bylo od 1. května 1960 a technologií se jednalo po Moskvě a New Yorku o třetí takové kino na světě. Po obvodu budovy s kruhovým půdorysem byla umístěna projekční plátna o celkové ploše 264 m². Na ně byl film promítán současně jedenácti projekčními přístroji formátu 35 mm, opatřenými anamorfotickými předsádkami pro širokoúhlou projekci. Sál měl kapacitu 350 návštěvníků, kteří mohli sledovat film z kruhové lavice po obvodu sálu o průměru 20 metrů nebo ještě lépe ve stoje ze středu sálu, kde byli obklopeni probíhajícím dějem. Vizuální dojem byl umocněn doprovodným zvukem ze 17 reproduktorových kombinací instalovaných za projekčními plátny. Jednalo se o kinefonickou reprodukci, neboť zvuk byl umístěn programově a vycházel vždy z prostoru odehrávajícího se filmového děje. Projektory byl promítán pouze obraz. Snímání a reprodukce zvuku se prováděla odděleně pomocí samostatných magnetofonových snímačů z 35 mm perforovaného magnetofonového pásu. Projektory i snímače byly spouštěny do chodu současně v synchronu přes zvláštní náběhové zařízení pomocí rotasinových jednotek. Součástí tohoto zařízení byl řídicí pult umístěný v sále, z něhož se dálkově prováděla konečná úprava ostrosti obrazu včetně horizontálního vyrovnání a zvukové korekce.

Od premiéry v roce 1960 promítalo jediné kruhové panoramatické kino v tehdejším Československu výhradně sovětské barevné panoramatické filmy s tématikou krás přírody, turistickými zajímavostmi nebo vzácnými historickými památkami. Jednalo se například o snímky "Cestou vpřed" nebo "Sportem k radosti a kráse".

Prosvětlený prostor kruhového předsálí se při významných příležitostech proměňoval v malou výstavní síň a konaly se zde například výstavy kulturních a informačních středisek spřátelených socialistických zemí. Zajímavostí je, je budova kina nedostala nikdy své samostatné popisné číslo. V roce 1991 byla přeměněna na divadlo Spirála.

Zdroj:
- Park kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze; vydal PKOJF v nakladatelství a vydavatelství Panorama; 1983