Česká chalupa

Bubeneč čp. 100, Výstaviště
zbořeno

Na začátku roku 1891, tedy až několik měsíců po termínu uzávěrky přihlášek na Jubilejní zemskou výstavu, předložili členové a příznivci "Výboru pro šíření národního vyšívání" návrh na zřízení etnografické expozice. Několik významných osobností tehdejšího veřejného života, například Jan Koula, Antonín Wiehl, Renáta Tyršová, Čeněk Zíbrt nebo Alois Jirásek, se sdružilo ve "Výboru pro výstavu lidového umění v Čechách" a s velkým úsilím a také díky pomoci řady spolupracovníků v regionech, kteří obstarali většinu vystavených exponátů, za krátkou dobu připravili národopisnou expozici.

Autorem návrhu idealizované ukázky českého lidového obydlí byl architekt Antonín Wiehl, který se inspiroval kresbami malíře Jana Prouska a rovněž vzal v úvahu připomínky Aloise Jiráska a Jana Kouly. Vzorem České chalupy bylo několik skutečných staveb z horního Pojizeří a obecné rysy lidové architektury severovýchodních Čech. Bohatě zdobená zpeřená lomenice obytného domu odpovídala lomenici v Jílovicích na Královéhradecku, pravá strana dvora byla pojednána podle Andělova statku v Ohrazenicích u Turnova, výměnkářova světnička na levé straně dvora korespondovala s chalupou v turnovské osadě Benátky z roku 1806, brána a oplocení byly převzaty z tzv. Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova. Nesčetné ozdobné detaily (kabřince, makovice, okenice, sloupky, obloučkové vlysy) i další architektonické články byly zhotoveny podle reálných vzorů z Turnovska, Opočenska a Podorlicka. Vlastní stavbu provedl od března do dubna 1891 tesařský mistr Antonín Kubeš. Nápis na další ze záklop oznamoval datum dokončení stavby "Leta Páně 1891 dne 17. Aprilis". Náklady na zbudování České chalupy se z plánovaných 3000 zlatých vyšplhaly na přibližně 4000. Finance získal výbor prostřednictvím veřejných sbírek a darů, přispěl i centrální výkonný výbor výstavy.

Česká chalupa byla umístěna napravo od hlavního vchodu do bubenečského výstavního areálu. Její trojboký dvůr uzavíral masivní dřevěný plot s kamennými sloupky, bránou a brankou pro pěší, před vstupem do dvora byla studna s rumpálem. Vpravo od brány stálo trojdílné roubené selské stavení se štítovou podsíní orientovanou do hrazené předzahrádky se včelínem. Při pohledu zvnějšku se zdálo, že nad polozděnou síní a zadní prostorou se v patře nacházely komory s pavláčkou. Zadní část dvora uzavíral roubený objekt, k němuž v pravém rohu přiléhal výměnek, postavený na kamenném chlívku. K výměnku byl připojen ještě druhý chlívek s pultovou stříškou a opodál stál sloupový holubník. Všechny stavby kromě zadního objektu se šindelovou střechou kryl hladce kladený došek, zpevněný řadami šindelů na hřebenu střechy a u okapu. Budova samotná ovšem nikdy nesloužila a ani nemohla sloužit k bydlení. Její interiéry byly totiž s jedinou výjimkou - světnicí v přední části obytného stavení - zařízeny jako rozměrné výstavní sály. Návštěvník tedy nejdříve vstoupil do stylizované jihočeské světnice s nízkým trámovým stropem a pecí s kachlovými kamny, zařízené lidovým nábytkem, nádobím a náčiním i předměty určenými k výzdobě interiéru, zvykoslovnými artefakty a figurínami v blatských krojích. Dalším vnitřním prostorům, byť se zvnějšku jevily jako patrové, už chyběly stropy a příčky, a nesloužily ani imitovanému účelu (výminek, chlévy, komory). Byl to vlastně důmyslným systémem 37 oken a vikýřů osvětlený výstavní sál o ploše 135 metrů čtverečních (celková zastavěná plocha České chalupy činila 234 metrů čtverečních), ve kterém byla ve vitrínách, na stěnách či na figurínách instalována řada sbírkových předmětů, především opět textil, nádobí a nábytek, nechyběly ale ani některé artefakty běžnější (roubíky, biče, řemeslnické nástroje), byť opět vybrané s důrazem na jejich estetické kvality.

Na tabulce u vchodu do České chalupy stálo: "Tato chalupa vyzdvižena z gruntu podle rysu Antonína Wiehla, mistra poctivého cechu stavitelského, od Antonína Kubeše, mistra poctivého řemesla tesařského", a na jedné ze záklop kabřince pak v duchu sentencí typických pro tradiční stavitelství zase "Lomenice tato vyzdvižena jest s pomocí P. Boha všemohoucího a nákladem výkonného výboru výstavního".

Chalupa na jaře roku 1928 vyhořela, na plánu Prahy byla, a to včetně svého čísla popisného, zakreslena ještě v roce 1951. Úplně zanikla pravděpodobně až v souvislosti s přeměnou Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka v roce 1953.

Zdroj:
- https://nasregion.cz/jubilejni-zemska-vystava-ceska-chalupa-ukazala-zivot-na-venkove-213967/