Výstavy na Výstavišti

Jako připomínka 100. výročí první průmyslové výstavy, která se uskutečnila roku 1791 v Klementinu, byla v roce 1891 uspořádána Všeobecná zemská výstava v Praze r. 1891 na oslavu jubilea první průmyslové výstavy r. 1791. Místem jejího konání se stal nový výstavní areál, který byl zřízen ve východní části Královské obory na území tehdy samostatné obce Bubeneč. Výstava, původně plánovaná jako všeobecná, se pro bojkot německých podnikatelů v Čechách stala přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání ji od 15. května do 18. října 1891 navštívilo přibližně 2,5 milionu lidí. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránkou života v Čechách. Centrem výstavního areálu se stal secesní Průmyslový palác, otevřený 15. března 1891 a vystavěný podle projektu architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. František Křižík v areálu nainstaloval 226 obloukových lamp vlastní konstrukce. Na věž Průmyslového paláce dále umístil obří reflektor a také sestrojil světelnou fontánu, která se stala symbolem výstavy. Sokolové uspořádali u příležitosti výstavy II. všesokolský slet.

Národopisná výstava českoslovanská, která se konala v roce 1895, měla za cíl předvést lidovou kulturu a život českého národa. Předcházela jí tři léta přípravných prací v jednotlivých regionech, 170 krajinských výstav a početné národopisné slavnosti. Vybrané exponáty byly z regionů posílány do Prahy a později se staly základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy, která proběhla od 16. května do 31. října 1895, byl ředitel Národního divadla František Adolf Šubert. Zastoupeny zde byly všechny země, ve kterých žil "českoslovanský" národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce, jako například závody, dětské hry nebo III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem "Ressel" vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

Plný název výstavy z roku 1898 zněl "Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocných strojů pro živnostníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České". Konala se od 15. června do 17. října 1898 a ze tří výstav devadesátých let 19. století byla relativně nejméně úspěšná - zavítalo na ni "jen" něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl v té době dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla v secesním stylu, postavená podle projektu Jana Kouly, která měla být výsměchem vídeňské secesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Kino Český kinematograf promítalo první české filmy Jana Kříženeckého a Josefa Pokorného.

Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory se konala od 14. května do 18. října 1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. Měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostenské komory a podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním jejím architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od Jana Kotěry, vyzdobený plastikami od Jana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon Retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro Pavilon královského hlavního města Prahy (dnešní Lapidárium). Napravo od Průmyslového paláce byla postavena Strojovna, sloužící jako prostor pro expozici strojů a zařízení. Zajímavostí byla Navrátilova restaurace U slona, stavba ve tvaru velkého slona s hostinskou místností v trupu, nesoucí reklamu Prvního pražského měšťanského pivovaru. Po skončení výstavy byla restaurace přestěhována do Sedlce, kde dále sloužila v blízkosti železniční tratě.

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče, který se stal předsedou správní rady, Pražské vzorkové veletrhy. Jejich cílem bylo organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. Veletrhy, v jejichž rámci se konaly i menší specializované výstavy jednotlivých druhů zboží, navštěvovali nejen obchodníci z celého světa, kteří zde uzavírali kontrakty, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do roku 1941 a dále v letech 1946 až 1951. Od podzimu 1928 se veletrhy konaly v nedalekém nově postaveném Veletržním paláci.

Ústřední hospodářská společnost pořádala na Výstavišti každý rok v květnu hospodářské výstavy. Ty byly největším trhem hospodářských strojů, domácího skotu a dalšího hodpodářského zvířectva. Po roce 1945 již hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce od 23. do 25. dubna 1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin & Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément-Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v roce 1947, pak byla tradice přerušena.

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T. G. Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedly 40 letadel, motory a příslušenství. V roce 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava, tradici ale poté přerušila hospodářská krize a po druhé světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti od 29. června do 8. července 1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

V rámci oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství se od 2. května do 10. července 1948 konala Slovanská zemědělská výstava. Od dříve pořádaných hospodářských výstav se lišila tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělství a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz výstavy měl na starosti architekt Jiří Kroha, který nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z roku 1891 nezapadající do celkového konceptu akce.

Novodobá Všeobecná československá výstava, která se konala od 15. května do 28. října 1991. Po dlouhé izolaci měla představit Československo jako zemi, která umí navázat na ojedinělou tradici. Kvůli ní byly tehdy na Výstavišti provedeny rozsáhlé stavební úpravy, přibyly nové objekty - například Křižíkovy pavilóny či divadlo Pyramida a opravena byla Křižíkova fontána a Spirála. Na výstavě se představilo téměř 2000 vystavovatelů a navštívilo ji asi 2,6 milionu lidí. Z ekonomického hlediska ovšem projekt nebyl úspěšný a po výstavě zůstaly dluhy a nevyjasněné majetkové vztahy.



Zdroj:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Výstaviště_Praha