Škola Krupkovo náměstí 

Krupkovo náměstí 4 a 5, čp. 26 a 8

Po obnovení fary v Bubenči v roce 1787 začal farář Jan Koutský usilovat o zřízení bubenečské školy. Jako vhodný prostor bylo vybráno jednopatrové stavení čp. 8 pocházející z doby po roce 1765. Tzv. chalupu u kostela pak zemský výbor 14. července 1796 prostřednictvím rychtáře Jana Helcla zakoupil v dražbě. Budova měla dvě světnice, přístěnek s chlebovou pecí a dvorkem s malým stavením o jedné světničce se zahrádkou sousedící s farou. V roce 1799 uspěl v konkurzu na obsazení učitelského místa Josef Antonín Freyer, učitel v Košířích. Dalším vyučujícím byl byl Václav Sládek (1821-1853). Farní škola byla sice stále jednotřídní, ale přesto stavení příliš nevyhovovalo. Proto bylo rozhodnuto o zbourání domku. Podle projektu krajského inženýra Weiha (?) z roku 1836 byla postavena nová škola s jednou třídou pro sto dětí. Stavební práce začaly v červnu 1837 a byly ukončeny v témže roce, takže nová budova byla 17. prosince posvěcena a otevřena. Za učitele Jany Vrby (1853-1860) se škola rozšířila na dvoutřídní. Jeho nástupcem se stal Josef Kytka (1860-1870) a poté Jan Boreš, první řídící učitel. V roce 1889 zde škola své působení ukončila a byla přestěhována do čp. 40 v dnešní Wolkerově ulici. Budova prošla v letech 1889-1890 zásadní přestavbou podle plánu Aloise Potůčka a obsadil jí obecní úřad. V roce 1905 ji zcela nahradila novostavba bubenečské radnice.

V roce 1903 zakoupila obec Bubeneč od vdovy Josefy Kratochvílové dům se zahradou čp. 26. Původně se na tomto místě nalézala Bečvářovská chalupa, která patřila k domu čp. 4. Byla patrně zničena a k nové výstavbě došlo krátce před rokem 1783. Chalupa, jež měla čtyři světnice a komoru, byla majetkem hraběte Františka Adama Šternberka. Na konci 18. století objekt koupil za 600 zlatých zedník Jan Petrák. V roce 1909 zde byla postavena podle projektu Václava Orta nová školní budova, jejíž stavitelem byl Josef Vaňha. Architektonicky se historizující stavba přizpůsobila starší radnici v těsném sousedství (čp. 8). Dvoupatrová, v podstatě volně stojící budova, je složená ze tří dvoutraktových křídel, obklopujících podélný, doprava otevřený dvůr. Po celé fasádě se uplatňuje bohatá secesní štukatura aplikovaná i ve vestibulu. Jižní fasáda zadního příčného křídla nese bubenečský znak a secesními typy provedený nápis "OBECNÉ A MĚŠŤANSKÉ ŠKOLY". Umístěny zde byly I. obecná škola v Bubenči a měšťanská škola chlapecká, která byla úředně povolena 14. září 1907 a do roku 1909 sídlila v budově školy v Korunovační ulici. Ředitelem školy byl v letech 1910-1918 Oskar Fiala. Také jeho zásluhou tu byla pro studenty připravena fyzikální síň, tělocvična, zahrada a hřiště, zeměpisný, fyzikální a přírodovědný kabinet, lékařský kabinet pro školního lékaře K. Myslivečka i botanická zahrádka. Školní obrazárna byla propůjčována k vystavování děl tehdejších českých malířů.

Po změně využití bubenečské radnice koncem dvacátých let 20. století byly budovy čp. 26 a 8 vnitřně propojeny.

V září 1953 vznikly sloučením národních a středních škol v Bubenči čtyři "osmiletky" (jako střední byly tehdy označovány tzv. jednotné školy 2. stupně, původní měšťanské školy, dnešní druhý stupeň ZŠ). Jednou z nich byla 27. osmiletá střední škola na Krupkově náměstí. Ta působila ve školním roce 1959/1960 již v několika budovách: na Krupkově náměstí čp. 8 a 26, ve "školičce" na Sibiřském náměstí (ty byla otevřena 1. září 1957), ve vile V Sadech čp. 1, ve vile ve Wolkerově čp. 565 (zde byla umístěna družina). Na základě školského zákona z prosince 1960 došlo k přeměně osmiletých středních škol v základní devítileté školy všeobecně vzdělávací pracovní a polytechnické pro mládež do 15 let. Od 1. září 1961 již nesly všechny bývalé "osmiletky" v Bubenči označení "ZDŠ".

Když byla v srpnu 1960 otevřena nová školní budova na rohu tehdejších ulic U hřbitova a A. A. Ždanova (nesprávně umísťovaná na náměstí Interbrigády), přešlo sem mnoho žáků z původních škol, jen z Krupkova náměstí to byla jedna třetina. V průběhu šedesátých let 20. století pak došlo na všech základních školách k velkému úbytku žactva. To vedlo v roce 1973 dokonce ke zrušení základní školy na Krupkově náměstí a z Kafkovy ulice sem byla přestěhována obchodní akademie původně založená v roce 1968 jako střední ekonomická škola. Obchodní akademie Bubeneč využívá budovy čp. 8 a 26 dodnes.   



Zdroj:

  • Umělecké památky Prahy: Velká Praha (A-L); Pavel Vlček a kolektiv; Academia; 2012 
  • Kniha o Bubenči; kolektiv autorů; Městská část Praha 6; 2004