Potoky

Bubenečský potok

Bubenečský potok, kolem jehož dolní části se usadili první středověcí osadníci, vytvořil ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) hlubokou brázdu v západní části Letenské pláně. Ta směřovala od jihu k severu, přibližně v prodloužené ose Čechova mostu a byla později zarovnána sprašovými hlínami a starými násypy do jednotné úrovně. Brázda byla podrobně geologicky prozkoumána v rámci přípravných prací pro podzemní dráhu v roce 1938 akademikem Q. Zárubou. Pokračováním starého pleistocénního údolí byla erozivní brázda Bubenečského potoka, který tekl někde v místech tréninkového hřiště AC Sparta, dále částí ulice Na Zátorce na náměstí Pod kaštany, odkud směřoval ke Schwaigerově ulici. Bubenečský potok zde v určitém období napájel rybník, který se nacházel uprostřed obce. Po opuštění rybníka pokračoval kolem hostince Na Slamníku Gotthardskou ulicí ke Stromovce, kde se vléval do vltavského ramene. 

Z pohledu trasy potoka je zajímavé jméno ulice Na Zátorce. Zátorám, vlastně zátvorám, se dříve říkalo místům u břehu toků, kde při jarním tání docházelo k hromadění ledových ker a vytváření přírodních překážek. Malé zátory - zátorky mohly při březích Bubenečského potoka vznikat, zvláště proto, že celé údolí bylo obráceno k severu.

Dejvický potok

Dejvický potok, označovaný též jako Veleslavínský, pramenil nedaleko středu Veleslavína. Připomíná ho název jedné z tamních ulic - Potoční a rovněž jezírko v areálu veleslavínského zámku. Jeho tok dále pokračoval přes Vokovice a Dejvice do Bubenče. Na bubenečském území procházelo jeho koryto náměstím Interbrigády, Maďarskou a Mlýnskou ulicí k Císařskému mlýnu, kde se potok vléval do vltavského ramene. Za viaduktem v Mlýnské ulici lze ještě dnes spatřit zbytek na povrchu tekoucího potoka.

Bezejmenný potok

Dodnes existující malý bezejmenný potok, který pramení v parku Willyho Brandta a lemuje Chittussiho ulici, ústil u "Sanatoria dr. Kramera pro nervosní", dnešní nemocnice Bubeneč, z pravé strany do Dejvického potoka.