Planetárium

Bubeneč čp. 233, Královská obora

V roce 1952 rozhodlo ministerstvo kultury o tom, že v Praze vznikne samostatné planetárium. O dva roky později byl v německé Jeně zakoupen přístroj Carl Zeiss s projekční kupolí o průměru 23,5 m. Čtyřicet beden s vlastní projekční aparaturou a další příslušenství bylo zatím uloženo v depozitáři Národního technického muzea. Pro stavbu budoucího planetária bylo zvažováno několik různých lokalit. Nakonec bylo vybráno místo na okraji Královské obory, kde až do roku 1958 byla v objektu bývalého zemědělského poplužního dvora čp. 21 výletní restaurace s tanečním parketem a stáje pro jezdecké koně.

Novofunkcionalistická budova s kupolí a kolonádou před vstupem byla postavena v letech 1958-1960 podle projektu architekta Jaroslava Fragnera, který původně vznikl jen jako studijní. Pro realizaci byl hodně upraven, hlavně z důvodu požadovaného snížení nákladů. Chybí tak kamenné zábradlí a antické hlavice nosných sloupů, ve výklencích připomínajících zazděná okna mělo být původně 12 soch pracujících. Nezvyklá orientace hlavního vstupu do zeleně Stromovky počítala s vytvořením nové široké přístupové cesty právě z tohoto směru. Tento záměr, který by znamenal rozsáhlou likvidaci vzrostlých stromů a keřů, se však neuskutečnil. Planetárium bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 20. listopadu 1960. V té době bylo jedno z nejmodernějších na světě a dodnes patří k největším. Až do roku 1979 patřilo pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka, poté se stalo součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Součástí budovy planetária bylo v době jeho zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium (rotační astronomický přístroj demonstrující pohyby Země a Měsíce kolem Slunce). Před hlavním schodištěm se do roku 2019 nacházel květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor knihy Sluneční hodiny.

V úvodu zmíněný přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária byl v roce 1960 nainstalován do hlavního kruhového sálu o průměru 23,5 metrů s kapacitou 210, později 230 diváků. Kupole zde dosahovala výšky 15 metrů a v ní umístěná projekční plocha zabírala 843 m². Na ni tento optomechanický systém promítal hvězdnou oblohu pomocí více než stovky projektorů zabudovaných do konstrukce tvaru koule. V roce 1988 prošel astronomický sál rozsáhlou modernizací a bylo sem umístěno nové optomechanické planetárium Cosmorama, podle kterého začal být hlavní sál planetária nazýván. Tento přístroj byl v roce 1994 byl doplněn diaprojekcí, kdy bylo instalováno přes 60 diaprojektorů včetně počítačového řízení, a zůstal zde až do roku 2023. V roce 2009 byl sál osazen digitálním projekčním systémem SkySkan Definiti umožňujícím promítání tzv. fulldome filmů, tedy celokopulových projekcí vytvářených digitálně. V roce 2014 byl systém modernizován na šest digitálních projektorů Sony SRX-T615, které dohromady vytvořily obraz v rozlišení až 8K.

Součástí budovy je také menší samostatný kinosál zvaný Starvid vybavený klasickým plátnem, směrovým ozvučením a digitální projekcí. Slouží pro pořádání doplňkového programu, například přednášek, školních pořadů, filmových projekcí či kulturních akcí. Jeho kapacita je 94 diváků a od roku 2003 je vybaven systémem Digistar 3. Projekce probíhá na plátno o rozměrech 8 × 4 metry, se zvukovým systémem Digital Surround 5.1.

V letech 2023–2025 prošlo planetárium největší modernizací ve své historii. Rekonstrukce zahrnovala jak technické, tak stavební úpravy celé budovy. Byly modernizovány i podpůrné systémy objektu, včetně ventilace, ozvučení a osvětlení. Nový systém rekuperace tepla umožňuje efektivně využívat odpadní teplo generované LED technologií k vytápění všech prostor, čímž přispívá k celkové energetické úspornosti. Součástí prací byla výměna původní projekční plochy kupole, modernizace jeviště a hlediště, odstranění teluria z foyer, změna výstavních prostor i zázemí personálu. Celkové náklady dosáhly přibližně 300 milionů korun, z čehož samotná nová projekční technologie (LED kupole a výpočetní technika) stála okolo 180 milionů korun.

Do hlavního sálu se po rekonstrukci nově vejde 280 diváků. Původní projekční plocha o průměru 23,5 metru byla nahrazena moderním LED systémem Cosm LED Dome americké společnosti Cosm o průměru 22 metrů. Nová kupole je tvořena více než 45 miliony mikro-LED diod. Na rozdíl od tradičního systému s vícero projektory využívá aktivní emisní plochu. Obraz se tedy nevytváří promítáním světla na povrch, ale vyzařuje přímo z něj. To umožňuje extrémně vysoký jas, hlubší kontrast, širší barevný rozsah a plynulost obrazu bez viditelných spojů či deformací. Rozlišení přesahuje standardní 8K a umožňuje plnohodnotné zobrazení vědeckých simulací i filmových projekcí. Řízení systému zajišťuje kombinace softwaru Digistar 7 a enginu Unreal Engine, což umožňuje nejen přehrávání předem připravených pořadů, ale i interaktivní vizualizace a živé astronomické simulace. Díky variabilitě sálu je možné zde kromě astronomických pořadů pořádat i koncerty, filmové premiéry nebo přednášky.

Ve foyer budovy je nově umístěna velkoformátová LED stěna, která promítá snímky vesmíru od renomovaného astrofotografa Martina Myslivce. Vstupní prostor také slouží stálým expozicím. Pro veřejnost bylo planetárium po rekonstrukci znovu otevřeno 14. června 2025.

Zdroj:
- https://www.planetum.cz/planetarium-praha
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Planetárium_Praha