Grotta v Císařském mlýně

Bubeneč čp. 22, Mlýnská 4

Grotta, neboli uměle vytvořená jeskyně, je posledním pozůstatkem raně novověkého areálu Císařského mlýna, který vznikl koncem 16. století za vlády Rudolfa II. V letech 1589-1590 vybudovali stavitelé Ulrico Aostali a Giovanni Brocco pod návrším Pecky dlouhou úzkou budovu s plným přízemím, které neslo arkádu o 22 obloucích na pilířích s pilastry obrácenou k řece. Při ní byla na straně odvrácené od řeky vyhloubena velká obdélná nádrž obložená tesaným kamenem. Později bylo do prostoru kopce vyhloubeno ještě jádro celého komplexu - okrouhlý, kopulí sklenutý prostor grotty, do něhož byla v roce 1604 přivedena voda z nově postavené vodárny. Grotta byla původně zřejmě určena k odpočinku či rozjímání, ale také mohla plnit dekorativní funkci. Později pravděpodobně sloužila i jako lázeň, protože do ní byla deset let po dokončení výstavby přivedena voda. Do 18. století je pak datováno pojmenování "císařská lázeň".

Vstup do grotty je z terasy v úrovní prvního patra sousedních budov. Průčelí grotty je kamenné doplněné ozdobeným písmenem R na paměť svého stavebníka. Klenutý otvor provázejí přepásané pilastry ukončené kanelovanými hlavicemi. Nad a po stranách portálu navazuje hladká atiková zídka. Nahoře je umístěna kruhová lucerna sloužící odvětrání s drobnými okénky a malou lunetovou římsou. Začátkem 21. století byla grotta restaurována a začleněna do nově vystavěného rezidenčního komplexu Císařského mlýna.

Zdroj:
- Kniha o Bubenči; kolektiv autorů; Městská část Praha 6; 2004