Studentská kolonie Kolonka

Bubeneč bez čp., Badeniho
Milady Horákové
od roku 1943: Holešovice-Bubny bez čp.
zbořeno

Studentská kolonie "Kolonka" vznikla v letech 1920-1921 jako provizorium v rámci svépomocné akce Svazu československého studentstva nedaleko křižovatky na Špejcharu. Toto území mezi Badeniho ulicí a Letenskými sady patřilo až do roku 1943 do katastru Bubenče. Pražská obec zde pro projekt vyčlenila pozemky připojené na inženýrské sítě. Podmínkou však bylo, že budou do pěti, nejvýše deseti let vráceny pro plánovanou výstavbu veřejných budov.

Soubor deseti dřevěných pavilonů v kubistickém stylu navrhl architekt Miloš Vaněček, který celý projekt společně s Václavem M. Havlem inicioval. V menších budovách bylo 28, ve větších pak 44 pokojů a celková kapacita měla dosáhnout 708 míst. Pavilon č. 4 u Belcrediho ulice (Milady Horákové) nebyl postaven kvůli neochotě majitele pozemku továrníka Richtera, který jej nechtěl směnit s Prahou. Nakonec tedy vzniklo jen devět pavilonů s kapacitou 640 lůžek (někdy je uváděno i 660). Přízemní domy s obyvatelným podkrovím byly očíslovány a barevným štítem odlišeny jeden od druhého. Pokoje byly převážně dvoulůžkové a vybavené například vestavěným nábytkem, což byla tehdejší novinka. V plánu byla i stavba centrálního objektu, kde měla být umístěna menza s kuchyní a kanceláře správy kolejí. Ten však nikdy nebyl realizován a studenti se od roku 1922 stravovali v jídelně v nedaleké Strakově akademii. Celý areál Kolonky, jehož součástí byl i tenisový kurt, byl oplocený, vchod byl z Badeniho a Belcrediho ulice a z Letenských sadů.

Stavba byla zahájena v září 1920, kdy se započalo s úpravou pozemků. Propagační akce pořádaná 28. října přilákala na staveniště na 500 pracovníků z řad studentů. Přišlo také asi tři a půl tisíce Pražanů s dary, z nichž byla získána první finanční hotovost ve výši přes 10.000 Kč. První pavilon byl zhruba dokončen v dubnu 1921, koncem září se nastěhovali první obyvatelé. Kolaudace prvních tří objektů proběhla koncem října 1921, zbylé pavilony byly oficiálně předány k užívání v lednu 1922. Kolonie byla postavena v relativně krátkém čase i proto, že byla od počátku plánovaná jako dočasná a měla statut "nouzové stavby". Proto se na ni nevztahovaly poměrně striktní stavebně-technické normy. Hlavním stavebním materiálem bylo zvoleno dřevo. Nejenže bylo v době poválečného nedostatku surovin dostupné, navíc inženýr Jan Záhorský vytvořil systém dřevěné konstrukce, který umožňoval využití nekvalifikované pracovní síly. Bylo tak možné uskutečnit jednu ze základních myšlenek projektu a nedostatek sil a peněz nahradit vlastní prací studentstva. Finanční prostředky ve výši 4 milionů korun poskytl stát, milion a půl navíc ze svého věnoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Na stavbu přispěla také řada firem materiálem poskytnutým zdarma či s velkou slevou. Celý projekt se podařilo zvládnout rovněž ekonomicky, byl dodržen se rozpočet a úvěry byly včas vyrovnány z výnosů kolejného. Již v roce 1925 byly uhrazeny všechny dluhy pocházející ze stavby a hospodaření spolku tehdy skočilo poprvé přebytkem.

Přestože byl velký důraz kladem na protipožární ochranu - v každém objektu bylo velké množství hasicích přístrojů a v areálu tři velké hydranty, zasáhl Kolonku v prosinci 1927 velký požár. Zcela v plamenech se ocitl pavilon č. 6. Přestože hašení bylo nesmírně náročné, v ten den totiž bylo 20 stupňů pod nulou, podařilo se zabránit rozšíření ohně na další objekty a ve večerních hodinách jej uhasit. Koncem roku 1937 byla kvůli plánované stavbě budovy státní galerie (ta realizována nebyla) provedena demolici čtyř pavilonů. O dva roky později, 17. listopadu 1939, byl areál obsazen německými jednotkami, kterým sloužil do roku 1945. Nastálo zde byla přibližně sedmdesátičlenná posádka, další muži se tu ubytovávali během tříměsíčních kursů pro strážmistry. Studenti se sem vrátili po válce a koleje zde fungovaly až do konce roku 1975, kdy byly zbořeny. V souvislosti se zahájením provozu na trase metra A zde byla vybudována tramvajová smyčka (do provozu byla uvedena 13. srpna 1978) a obratiště autobusů.

Existenci studentské kolonie dnes připomíná pískovcový pomník s textem "1921 1939 / ZDE STÁLA / STUDENTSKÁ KOLONIE / NA LETNÉ / KOLONKA / BAŠTA / POKROKOVÉ INTELIGENCE / 17. LISTOPADU 1989" a schématickým plánkem areálu. Památník je umístěn na travnaté ploše uprostřed tramvajového obratiště.



Zdroj:
- https://www.praha7.cz/letensti-koloniste-i/
https://ags.cuzk.cz/archiv/