Studánky a prameny

V místech za současnou školní budovou čp. 26 na Krupkově náměstí se kdysi nacházela Svěcená studánka neboli Světička. Zanikla v roce 1585 při stavbě ohradní zdi kolem Královské obory. Pravděpodobně stejný pramen dosud vyvěrá níže v Královské oboře, na úpatí svahu, na kterém stojí školní budovy a kostel. Studánku chrání drobná stavba z roku 1802 s kamennou schodovitou střechou a empírovými prvky, kterou nechal postavit nejvyšší purkrabí Jindřich František hrabě Rottenhann. Nad vchodem je vytesán nápis (verš klasického básníka): "BENE EST CUI DEUS OBTULIT PARCA QUOD SATIS EST MANU, MDCCCII".

Z roku 1651 jsou zprávy o existenci pramene v polích za nynějším bubenečským hřbitovem. Studánka však tehdy byla pro obyvatele vsi příliš vzdálená.

Na pozemcích dnešní vily Bianca čp. 49 vznikly v letech 1836-1838 Krugišovy lázně využívající proslulý léčivý sirnato-železité pramen. Podle chemické analýzy univerzitního profesora Julia Vincence von Krombholze voda obsahovala převážně sirnaté sloučeniny a léčila skrofulózu (krtici), křivici, hnisavé záněty, chronický revmatismus a dnu.


Zdroj:

  • Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy: Díl 4.; Václav Vojtíšek; Obec pražská; 1923
  • Praha: měsíčník Národního výboru hlavního města Prahy 8/1977; Národní výbor hlavního města Prahy