Rychtáři

Před rokem 1850 byl nejdůležitější správní osobou ve vsi rychtář. Ten nebyl volen občany, ale dosazovalo ho nejvyšší purkrabství. Rychtář měl k ruce dva konšely, neboli starší, a dohlížel nad pořádkem ve vsi. 

Bubenečský rychtářský úřad se dědil z otce na syna v rodě Bláhů nejpozději do poloviny 16. století a pak v rodech jejich potomků, příbuzných a dědiců, vždy majitelů Bláhovského dvora, a to až do konce 18. století. Zprávy se dochovaly o těchto rychtářích: rychtář ovenecký Jan (1534), rychtář Ondřej Bláha z Ovence z Bláhovské chalupy (1562), v letech 1572-1574 nazývaný starým rychtářem, a rychtář Říha, přívozník z Bláhovské chalupy (1599). Linii bláhovských rychtářů přerušuje v roce 1613 pouze rychtář Jan Smolík, bečvář z chalupy Bečvářovské. Po roce 1620 se pravděpodobně dále předával rychtářský úřad mezi příbuznými Bláhovy rodiny, ale doklad o tom je až od poloviny století. Jednalo se o rodinu Jarošovu a její úřad byl vždy spojen s vlastnictvím Bláhovského dvora. Připomíná se především Lukáš Jaroš, rychtář v letech 1671-1698, Jan Pánek (1700-1727), který byl poručníkem nedospělého Pavla Jaroše. Ten byl rychtářem v letech 1727-1775 a končí jím přímá linie rychtářů z Jarošovy rodiny. 

Dalšími rychtáři v Bubenči byli: Jan Helcl, který byl rychtářem v letech 1786-1799, Jan Černý (1800-1805), Jiří Heindl (1805-1810), Tomáš Bauer (1814), František Dejml (1817-1824), Jiří Heindl (1827-1832). Posledním bubenečským rychtářem před ustanovením samosprávné obce byl v letech 1834-1850 Michal Jašinský.