Bruska

Bruska neboli Brusnice (v současnosti je používán již jen druhý z názvů) je jedním z pražských potoků. Pramení v Břevnově u kláštera, teče přes Střešovice a Hradčany a do Vltavy se vlévá na Malé Straně nedaleko Občanské plovárny. Potok je z velké části veden v podzemním potrubí, původní otevřené koryto je například v Jelením příkopu. Jako Bruska byla označována také brána postavená v roce 1721 v barokním bastionovém městském opevnění. Dnes je známá jako brána Písecká. Toto jméno se vztahuje k osadě Na Písku, která bývala v oblasti dnešního Klárova.

V 18. století začalo být jako Bruska nebo Pod Bruskou označováno tehdy ještě nezastavěné území severně od pražských hradeb nacházející se převážně na dejvickém katastru. V roce 1830 zde vzniklo nádraží koněspřežky, které bylo později vedle názvu Praha-Písecká brána nazýváno jako Bruska. Jméno pak přešlo i na novou výpravní budovu postavenou v roce 1873. Na přelomu 19. a 20. století začalo být území postupně zastavováno a nová dejvická místní část název přejala. V roce 1903 měl být tento východní cíp Dejvic vklíněný mezi Bubeneč a Hradčany exkatastrován a připojen k Hradčanům. Tento plán se však nakonec neuskutečnil. Bruska, dříve běžně užívané pojmenování pro území v okolí současné stanice metra Hradčanská, je dnes polozapomenutým názvem. Připomíná ho již jen ulice K Brusce a jména několika místních podniků (restaurace Bruska, lékárna Bruska, přečerpávací stanice Bruska).

Jak ale souvisí Bruska s Bubenčem? Podle dobových informací toto území k Bubenči kdysi patřilo. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy uvádí: Pozemky vsi Ovence dosahovaly na západní straně k cestě Podbabské, kde mezovaly s půdou Šáreckou, Dehnickou a Třešovickou. Za původní hranici jejich na jižní straně pokládáme potok Brusnici od nynějšího Nového světa pod Pohořelcem až k úvozu Bruseckému u Chotkových sadů. Podle úsudku našeho teprv ve druhé polovici 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. zmocnil se statku Oveneckého a jej rozdrobil, některé pozemky na Brusce byly odtrženy od Ovence a dostaly se buď darováním nebo prodejem Dehnicům. 

Když pak na počátku 20. století začala výstavba domů u jižního okraje bubenečského katastru, místní jméno Bruska se rozšířilo i tam. Přibližně do padesátých let tak bylo možné vídat názvy jako Bubeneč u Brusky nebo Bubeneč - Bruska.