Rybníky v Královské oboře

První rybník byl v Královské oboře založen v roce 1547 (nebo 1548) králem Ferdinandem I. Za vlády Rudolfa II., jeho vnuka, byl v letech 1581-1593 výrazně rozšířen a byly vybudovány další tří menší rybníky pro chov pstruhů a vodního ptactva. Rybník byl původně napájen vodou pomocí čerpadla poháněného vodním kolem odněkud z Holešovic. V roce 1593 jej spojila s Vltavou štola, kterou Rudolf II. nechal pro jeho zásobování prokopat pod Letnou. V průběhu třicetileté války (1618-1648) se z rybníků stala bažina a štola byla zanesena závaly. V roce 1689 byl do středu velkého rybníka navezen malý ostrůvek, na kterém byla o dva roky později zbudována besídka s mostkem. Poslední zmínka o funkčním rybníku pochází z roku 1749, kdy byl pronajat na tři roky staroměstskému měšťanovi a rybímu handlíři Ignáci Sixtovi. Informace z roku 1783 už uvádí, že rybník je vypuštěn a na jeho dně se nachází pole a louky. V roce 1792, zřejmě ale jen krátce, byl na jeho dně dokonce taneční parket.

V roce 1804 byla bubenečská obora zásluhou hraběte Jana Rudolfa Chotka předána pražským stavům a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1882 byla dokončena stavba nových rybníků, kterou provedli za 20.926 zlatých stavební podnikatelé Jan Kruliš a František Zelenka. Práce byly zahájeny 21. října 1881 a hloubení trvalo necelý rok. Později, kolem roku 1885, vznikl podle návrhu zahradníka Karla Rozinka geometricky řešený růžový sad a od Šlechtovy restaurace byl vybudován podchod.

V roce 1974 proběhla rekonstrukce rybníků a byly zvýšeny zaplavované plochy původního dna. Pokus o jejich opravu a vyčištění se však nezdařil. Dno Rudolfova rybníka bylo vybetonováno a tím se zahradila i strouha, která odváděla přebytečnou vodu. Rybníky se postupem času zanesly bahnem a byly v dezolátním stavu. V letech 1997-2000 proběhlo jejich kompletní vyčištění a byly obnoveny břehy. Znovu rekonstruován musel být celý vodohospodářský systém po povodních 2002 a 2013. V letech 2014-2015 pak proběhla celková revitalizace tohoto území.

Na místě původního velkého Rudolfova rybníka, z něhož se dochovala historická hráz ve tvaru podkovy a ostrůvek, tzv. Dubový pahorek, je dnes v Královské oboře šest menších vodních nádrží. Jsou to rybníky Rudolfův, Zelený, Šestáček a Rozinek, jejichž názvy vybraly v roce 2001 pražské děti, a rybníky Slunečnice a Srpeček, které vznikly v roce 2016 na nejvíce podmáčených místech. Hladina novodobých rybníků je téměř o pět metrů níže než bývala hladina velkého rybníka. Přitékají do nich podzemní a dešťové vody a z Rudolfovy štoly také voda z Vltavy. Do rybníku Rozinek ústí potok vycházející na povrch poblíž domku bývalé ledárny. Ze Zeleného rybníka odtéká voda kanálem, který u psí loučky vchází do podzemí a vtéká do Malé říčky. V Zeleném rybníku a ve Slunečnici se nachází v každém jeden menší ostrov.

Srpeček
- plocha hladiny: 9.207 m², objem: 7.009 m³
Rudolfův rybník
- plocha hladiny: 8.285 m², objem: 6.058 m³
Zelený
- plocha hladiny: 5.130 m², objem: 5.252 m³
Slunečnice
- plocha hladiny: 4.246 m², objem: 3.520 m³
Rozinek
- plocha hladiny: 1.737 m², objem: 931 m³
Šestáček
- plocha hladiny: 1.317 m², objem: 1.438 m³