Název a znak

Od Ovence k Bubenči

Základem původního názvu obce mohlo být staročeské pojmenování knížecího ovčince, který se měl nacházet na západní straně Královské obory. Ovnec, tedy beránek (zdrobnělina k oven = beran), bylo tehdy asi označení tzv. beraního dvora. Proti tomuto výkladu jsou však uváděny tři argumenty: dosud se neobjevily žádné historické prameny, které by potvrdily existenci ovčína. Nezdá se také pravděpodobné, že by byl ovčín na obou březích řeky (Přední Ovenec - Zadní Ovenec). A v době slovanské kolonizace bylo zvykem pojmenovávat dvorec podle majitele a pravdě tak může být blízko to, že jméno majitele bylo "Beránek". 

V knize Františka Vacka "Královská obora, Bubenč a VII. část města Prahy", vydané v roce 1889, se název vykládá takto: Ovnec - ze slova "ovinu", a tedy místo ovinuté neboli kotlina lesem obklopená. 

Původní podoba jména byla buď Ovnec (1197 - in Ouence) nebo Ovneč (1219 - de Ouensche). Záhy však bylo obměňováno na Ovenec nebo Oveneč (1284 - Ovenecz), a to analogií podle nepřímých pádů (Ovnec, 2. pád z Ovence). Různé podoby s koncovým -ec najdeme doloženy až do 19. století (1445 - pod Ovencem, 1452 - v předním Ovenci, 1854 - Ovenec přední). Od počátku 15. století se objevují v lidovém úzu před počáteční samohláskou O- protetické hlásky, zprvu V- (kolem 1400 - Wowenecz), ojediněle i H- (1415 - na Hovnec) Takto posměšně mluvili Pražané o kostele svatého Gotharda, kam chodili konat bohoslužby kněží poslušní arcibiskupa. Později v mluvě pražských Němců dvojí V různě disimilovalo, od 16. století, patrně i pod vlivem sousedních Buben, nacházíme Wobentz, Bowentsch, Pobentsch, Bubentsch. Z posledního z těchto tvarů vznikl v českém lidovém úzu tvar Bubeneč, respektive Bubenč podle německé výslovnosti (1665 - Bubenecz), zpočátku jako dubleta k dosavadnímu jménu Přední Ovenec. 

Oba názvy, Přední Ovenec a Buben(e)č, byly používány souběžně přibližně od 17. do 18. století. Úřední změna názvu z Předního Ovence na Buben(e)č proběhla na základě zemského zákona c. k. místodržitelství 9. května 1880. Bubeneč postupně převládl nad tvarem Bubenč, který byl užíván stále méně, i když se s ním můžeme setkat ještě krátce před 1. světovou válkou na vlakových jízdenkách a poštovních razítkách. Přibližně od roku 1916 se pak Bubeneč používá jako název výhradní.

Pro pojmenování území v oblasti dnešního Sibiřského náměstí se objevuje název Střední Ovenec. Jako Zadní Ovenec (zadní = vzdálenější od Pražského hradu) bylo dříve pojmenováno území dnešní Troje na protějším pravém břehu Vltavy, kde se nacházely vinice a rybářská osada. Skupině chalup v dnešních Holešovičkách se někdy říkalo také Horní Bubeneč (Höher Bubencz).

Jméno Bubeneč je mužského rodu (vzor stroj), pravidla českého pravopisu připouštějí i rod ženský.

Městský znak

Městský znak byl Bubenči udělen 26. října 1904, v den jeho povýšení na město. Privilegium pro jeho užívání bylo potvrzeno 17. února 1905 majestátem císařské kanceláře, který byl při této příležitosti vydán, a ve kterém byl znak vymalován a popsán.

Znak tvoří červený štít napříč prostoupený zdí ze stříbrných tesaných kamenů s černými spárami a paterým cimbuřím, z něhož první a poslední vyrůstá z okraje štítu. Hradební zeď je prolomena otevřenou klenutou branou bez vrat se zdviženou zlatou padací mříží. Na druhém cimbuří stojí ve skoku doprava stříbrný beran se zlatými rohy a kopýtky. Okraj štítu je obklopen zlatým ozdobným lemem, na horním okraji je umístěna zděná stříbrná koruna s pěti výběžky. 

Městská symbolika hradby je ve znaku doplněna figurou berana, odkazující na původní název obce. Zemské barvy vyjadřují panství nejvyšších českých purkrabí a pokračování tradice vybudováním letohrádku pro účely českých místodržících, a také Královskou oboru s Císařským mlýnem, který se za doby panování Rudolfa II. stal jednou z jeho letních rezidencí.

Z městských znaků Bubenče a Břevnova vychází znak Městské části Praha 6. Byl vytvořen podle návrhu Jiřího Rathouského a představuje ho štít se stříbrnou hradební zdí jako symbol města, v jejíž otevřené bráně bez vrat je v modři umístěna šestihrotá stříbrná hvězda odkazující na pořadové číslo městské části v rámci hlavního města Prahy. Horní polovina štítu je polcena. Heraldicky pravá polovina je červená se stříbrným, zlatě ozbrojeným beranem, skákajícím ze stínky cimbuří do středu štítu - znak města Bubenče. V heraldicky levé polovině jsou v modři nad sebou tři šikmé stříbrné ostrve o třech sucích - část znaku města Břevnov. Návrh upřednostnil historické symboly Bubenče, na jehož katastrálním území se nachází radnice městské části, a Břevnova jako historicky nejstarší součásti Prahy 6, a to ve spojení se symboly města (hradební zeď) a určením městské části (šestihrotá hvězda).

Prapor

Prapor Bubenče tvoří dva podélné pruhy. Horní je stříbrný (někdy také bílý), dolní je červený. Na znaku hlavního města Prahy je rozvinutý prapor umístěn na levé přilbici (heraldicky vpravo), na 5. místě zleva.