Bubenečští starostové

Jan Schlöcht († 1887)

  • starostou byl v letech 1850-1886, tedy dlouhých 36 let,
  • byl majitelem dvou bubenečských dvorců č.p. 1 a č.p. 6 a sadů Ve struhách,
  • v roce 1872 byl vyznamenán šlechtickým predikátem z Heraltic,
  • za dob jeho starostování nebyla nikdy porušena rovnováha v příjmech a výdajích, nicméně nebyla žádným způsobem rozvíjena vybavebnost Bubenče.

Gustav Lumbe († 1890)

  • starostou byl zvolen na jaře roku 1886, ale o dva měsíce později kvůli svému chatrnému zdraví odstoupil,
  • byl majitelem Císařského mlýna.

Raimund Kubík (1847-1914)

  • starostou byl v letech 1886-1912,
  • byl majitelem papírny v Císařském mlýně,
  • za zásluhy o obec byl v roce 1907 vyznamenán rytířským křížem řádu Františka Josefa I.,
  • za dob jeho starostování se stal Bubeneč městem,
  • je pohřben na bubenečském hřbitově.

Alois Potůček (1854-1914)

  • starostou byl v letech 1912-1914,
  • byl významným stavitelem,
  • byl majitelem Hergetovy cihelny (resp. stavebních pezemků) v oblasti dnešních ulic Dejvické, Kyjevské a Na hutích a také Lannovy vily,
  • je pohřben na bubenečském hřbitově.

Otakar Šťastný († 1929)

  • starostou byl v letech 1914-1919,
  • byl zakladatel odborné školy hodinářské a majitel hodinářského a zlatnického "závodu" u Prašné brány.

Josef Václav Klečák (1872-1938)

  • starostou byl v letech 1919-1923,
  • v letech 1923-1928 by starostou Prahy XIX,
  • byl ředitelem nemocenské poklady na Smíchově,
  • spoluzaložil Českou stranu národně sociální,
  • v roce 1920 byl zvolen senátorem za Československou stranu socialistickou.

Bubenečští rychtáři

Před rokem 1850 byl nejdůležitější správní osobou ve vsi rychtář ustanovovaný nejvyšším purkrabstvím. Rychtář měl k ruce dva konšely, neboli starší, a dohlížel nad pořádkem ve vsi. Rychtářský úřad se dědil z otce na syna v rodě Bláhů nejpozději do poloviny 16. století a pak v rodech jejich potomků, příbuzných a dědiců, vždy majitelů Bláhovského dvora, a to až do konce 18. století. Zprávy se dochovaly o těchto rychtářích: rychtář ovenecký Jan (1534), rychtář Ondřej Bláha z Ovence z Bláhovské chalupy (1562), v letech 1572-1574 nazývaný starým rychtářem, a rychtář Říha, přívozník z Bláhovské chalupy (1599). Linii bláhovských rychtářů přerušuje v roce 1613 pouze rychtář Jan Smolík, bečvář z chalupy Bečvářovské. Po roce 1620 se pravděpodobně dále předával rychtářský úřad mezi příbuznými Bláhovy rodiny, ale doklad o tom je až od poloviny století. Jednalo se o rodinu Jarošovu a její úřad byl vždy spojen s vlastnictvím Bláhovského dvora. Připomíná se především Lukáš Jaroš, rychtář v letech 1671-1698, Jan Pánek (1700-1727), který byl poručníkem nedospělého Pavla Jaroše. Ten byl rychtářem v letech 1727-1775 a končí jím přímá linie rychtářů z Jarošovy rodiny. Dalšími rychtáři v Bubenči byli: Jan Helcl, který byl rychtářem v letech 1786-1799, Jan Černý (1800-1805), Jiří Heindl (1805-1810), Tomáš Bauer (1814), František Dejml (1817-1824), Jiří Heindl (1827-1832). Posledním bubenečským rychtářem před ustanovením samosprávné obce byl v letech 1834-1850 Michal Jašinský.