Rudolfova štola

Rudolfova štola, která sloužila pro napájení rybníka v Královské oboře vltavskou vodou, byla vybudována pod Letnou v letech 1584-1593 na pokyn císaře Rudolfa II. Vzhledem k tomu, že se nadmořská výška Vltavy v oblouku kolem Buben a Holešovic snižuje o několik metrů, mohla téct voda samospádem. Stavbou štoly byl pověřen vrchní hormistr Lazar Ercker ze Šrekenfelzu a nápomocen mu byl vrchní důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Ti objednali v Kutné Hoře u kováře Riedingera potřebnou techniku a najali nejlepší kutnohorské havíře. Na projektu štoly se pravděpodobně podílel i dánský astronom a fyzik Tycho Brahe. Práce započaly na jaře roku 1584. Pro jejich urychlení při hloubení štoly bylo z povrchu na Letné raženo 5 šachet v hloubce od 22 do 49 m. Prostřední ze šachet musela být v době dosažení hloubky 15 metrů kvůli spodním vodách opuštěna a zasypána. K úplnému prohloubení chybělo asi 23 metrů. U ostatních šachet bylo dosaženo úrovně štoly po dvou letech. Při ražbě vlastní štoly se pracovalo ze dna svislých šachet, které zároveň sloužily k odvětrávání, a horníci razili tunel oběma směry proti sobě. V horní třetině každé šachty byla malá odbočující větrací chodbička, v níž hořel oheň, aby horký vzduch stoupal nahoru a dolů mohl klesat čerstvý vzduch z povrchu. Každá šachta měla na povrchu přístřešek s rumpálem na vyzvednutí narubané horniny a na dopravu horníků. Štola se razila ručně, letenskou břidlici museli odsekávat dláty, kladivy a krátkými krumpáči, jen nejpevnější skála se musela rozpojovat ohněm. Průměrný měsíční postup byl 8,3 metru, nejrychlejší 15,3 metru v půlce roku 1589, nejpomalejší o tři roky později 4,3 metru. Při ražení úseku pod belvedérským svahem působila značné obtíže voda, navíc bylo třeba bojovat i s vlastnostmi horniny. Ve vzdálenosti asi 85 metrů od vtoku byla podepírána vysokou výdřevou v délce 23 metrů, ale již asi o 16 metrů dále, blíže páté šachty, byla naopak skála zase tak tvrdá, že ji bylo nutno rozpojovat ohněm. K první prorážce došlo v úseku mezi vyústěním štoly do obory a první šachtou ve vzdálenosti 160 metrů od vyústění. Datum prorážky není známo. V úseku na straně belvedérské mezi vtokem a pátou šachtou došlo k prorážce 27. června 1589 ve staničení 862,6 metru, v úseku mezi druhou a třetí šachtou byla prorážka 26. srpna 1589 ve staničení 300,6 metru, v úseku mezi čtvrtou a pátou šachtou 14. července 1590 ve tři ráno a v úseku mezi druhou a čtvrtou šachtou dokonce až 17. července 1593.

S pomalým postupem výstavby nebyl Rudolf II. spokojen. Uložil proto dvornímu koncipistovi Isaaku Phendlerovi, aby zhotovil plán štoly, kam se každý týden zaznamenával postup ražení. 242 cm dlouhý a 20 cm široký pergamen zachycuje řez letenským masivem. Zaznamenána je podélná štola i svislé šachty. Plán je technickým výkresem i výtvarným dílem zároveň. Lze z něj vyčíst nejen všechny důležité míry a vzdálenosti stavby a terénu - rozměry štoly, měřítko, počet a hloubku šachet, ale přináší také úplný přehled o časovém průběhu stavby, o hloubení šachet, ražení štoly, označuje i místa setkání, a to nejen na roky a dny, ale dokonce i na hodiny. Kresby jsou kolorované přibližující do nejmenších detailů podobu a profil krajiny na levém břehu Vltavy mezi řekou a Královskou oborou i v místě dnešní Letné, kdysi Belvedérské výšiny (odtud je také štola původně nazývána Belvedérskou). Je znázorněn i povrch země, porosty v Královské oboře a vinná réva na stráni od vltavského břehu. Zajímavé jsou také ikonografické informace o soudobé technice dolování. Plán je doplněn postavičkami horníků s prvky dobového manýrismu. Při jejich malbě bylo použito i zlacení. Celé dílo je jedinečně vypracovanou miniaturou a zdá se až neuvěřitelné, že ji mohl vytvořit koncipista dvorní kanceláře bez pomoci zkušeného malíře. Délkové míry jsou na plánu vyznačeny v jednotkách estados es mina (1 estado = 1,98 metru). Popis a všechny texty napsal Phendler ve španělštině, což byl jazyk asi nejbližší Rudolfovi II., který prožil mládí na dvoře španělského krále Filipa II. Hlavní nápis uprostřed svitku je bohatě zdoben ornamentem. Nahoře ve středu drží dva okřídlení lvi erb panovníků, andílek napravo drží český znak, nalevo pak znak uherský. V překladu nápis zní: "Věrné vyobrazení průkopu Jeho Veličenstva císaře z řeky Vltavy až do starého parku v celé své rozsáhlosti". Za pravým okrajem plánku je tabulka stavu prací pro období mezi 1. lednem 1589 (kdy bylo hotovo 370 estados de mina) a 1. lednem 1593 (kdy zbývalo posledních 18 estados de mina), která uvádí k počátku každého pololetí délky vyražené a nevyražené části štoly. Phendler, který podepsán celým jménem v dolní části ornamentového rámečku na samém začátku pergamenu, obdržel za práci na plánu dvanáct tisíc bílých grošů. Originál plánu v původním pouzdru stočený na dřevěném držáku je uložen v archivu Národního technického muzea. 

Dokončovací práce na štole řídil Erckerův nástupce Van der Vam Kojas. Celé dílo přišlo na 66299 kop grošů. Chodby byly původně v místech, kde nebyla pevná skála podepřeny pouze výdřevou. V letech 1636-1639 byla štola vyzdívána na koncích, později na některých místech vyzdívání pokračovalo. V roce 1711 byl po celé její délce vybudován dřevěný chodník. V roce 1804 nechal štolu opravovat v souvislosti s obnovou Královské obory hrabě Chotek. Rudolfova štola měla vždy svého správce, který o ni pečoval. Za doby existence štoly se stěny uvnitř mnohokrát zřítily, a chodba se proto musela pročišťovat. V padesátých letech 20. století bylo dno štoly vydlážděno žlabovkami, takže při nízkém stavu vody je štola v celém průběhu dobře průchodná. Významnější úpravy probíhaly v letech 1987-1994, kdy byl na keramické dno byl umístěn dřevěný chodník a bylo vybudováno osvětlení. Vodárenský domek, který byl ve velice špatném stavu, byl rekonstruován v roce 1989. Na podzim 1995 byla štola na několik hodin zpřístupněna veřejnosti. Dlouhodobě zprovozněna a zpřístupněna veřejnosti byla Rudolfova štola v délce 350 metrů po rekonstrukci od 30. května 1997 do září u příležitosti výstavy Rudolf II. a Praha. Dále pak v roce 2000 od května do října v rámci projektu Praha - Evropské město kultury 2000. Od povodní v roce 2002 je mimo provoz.

Rudolfova štola je 1102 m dlouhá (uváděno je také 1098 m, podle měření z roku 1987 dokonce 1127 m). Má vejčitý profil, její výška je od 2 do 4 metrů, šířka od 80 do 150 cm. Průměrná teplota uvnitř štoly je kolem 11 stupňů. Trasa štoly vede pod ulicemi Nad štolou a Čechova asi 45 metrů pod terénem. Jeden ze čtyř téměř čtyřicetimetrových průduchů se dochoval v Čechově ulici u domu č. 16. Celou štolou se dalo projíždět ve zvláštní loďce. V Královské oboře je ukončena zděným portálem zdobeným korunkou, letopočtem dokončení 1593 a iniciálou R (Rudolf II.). Hned vedle se nachází provozní domek, ve kterém je vybudována malá vodárna, která dodávala vodu do zámečku, do restaurace a napájela i okrasné fontány v sadu. Součástí štoly je i strážní domek zvaný Havírna u vstupu do štoly na nábřeží Edvarda Beneše (čp. 338 - Holešovice). Rudolfova štola je národní technickou památkou.