Bubeneč a pražské obvody

Bubeneč - Praha IX

Již dlouho před vznikem Velké Prahy představitelé Bubenče jednali o jeho připojení k hlavnímu městu. V roce 1881 byl ještě návrh na sloučení s Prahou zamítnut, a to zejména kvůli výši činžovní a potravní daně a požadavkům na zavedení pitné vody a kanalizace, připojení k osvětlení a k dopravní síti. Další jednání byla zahájena koncem roku 1896. Po více než deseti letech, 21. května 1907, schválilo zastupitelstvo Královského hlavního města Prahy všechny požadavky města Bubeneč podmiňující připojení. K nabytí právní platnosti bylo třeba schválení zemským sněmem. Ten však nebyl pro národnostní neshody usnášeníschopný a v roce 1913 byl zcela rozpuštěn. Brzy poté začala válka. 

Pro Bubeneč byla tehdy připravena římská číslice IX. Bubeneč měl tvořit jako jediná městská čtvrť devátý pražský obvod. Na mapách vydaných v této době se označení "Bubeneč - Praha IX" již objevovalo, přestože úředně Bubeneč ještě nebyl pražskou čtvrtí, ale stále samostatným městem smíchovského okresu.

Bubeneč - Praha XIX

Bubeneč se stal součástí Prahy až po 1. světové válce k 1. lednu 1922. Celé katastrální území Bubenče, tedy včetně části Letné, celé Královské obory, Výstaviště a Císařského ostrova, bylo spolu s Dejvicemi, Sedlcem, Vokovicemi a Veleslavínem součástí obvodu Praha XIX.

V roce 1947 zůstal celý katastr Bubenče součástí obvodu Praha XIX, jehož jméno bylo doplněno na Praha XIX - Dejvice.

Bubeneč - Praha 6 a Bubeneč - Praha 7

Dne 1. dubna 1949 vstoupilo v platnost zcela nové územní členění a Bubeneč byl rozdělen mezi šestý a sedmý pražský obvod. Říká se, že důvodem tohoto rozhodnutí byly výsledky voleb, které se konaly v květnu 1946. V Praze XIX, na rozdíl od většiny pražských obvodů, nevyhráli komunisté. A tak prostě část Bubenče připojili k proletářštější Praze 7.

Tento stav zůstal zachován i po další reorganizaci v roce 1960 a platí dodnes. Bubeneč je tedy součástí městských částí, správních obvodů a obvodů Praha 6 a Praha 7. 

Územní rozdělení Prahy

Územní rozdělení Prahy je velmi komplikované, protože v platnosti je souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem, zvláště v centrální oblasti města, nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech 1947 a zejména 1949. Obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech 1995-2002, když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále.

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Vládní nařízení č. 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání podle okresů. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I-VII tvořila jeden obvod (pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.

Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb. ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu 1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné.

Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna 1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.

Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení (11. dubna 1960) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10.

Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., zavedl členění na 22 správních obvodů a 57 městských částí. Původních 10 obvodů ale zůstalo stále v platnosti například pro evidenci a označování budov a pozemků nebo pro soudní příslušnost.