Město Bubeneč

Dne 26. října 1904 vyhověl císař a král František Josef I. žádosti bubenečského zastupitelstva a povýšil obec Bubeneč na město.

František Vacek zaznamenal tehdejší dění takto: Městská rada oslavila tuto významnou událost slavnostní schůzí a účastenstvím na službách božích dne 8. prosince t.r. V provolání, jež vydala, bylo čísti vřelá slova: Jsme přesvědčeni, že povýšení Bubenče na město vzbudí v občanstvu radostný ohlas, a že krok, kterým rozmnožujeme počet českých měst, bude jim mocnou vzpruhou na další dráze pokroku a rozkvětu naší obce. Povýšením vyplnilo se zajisté dávné přání vaše: a proto zveme vás vlídně, abyste spolu s námi oslavili počátek nové doby v životě našem a v životě města, mezi českými městy sic nejmladším, které však má již dávnou pověst nejkrásnější, nejzdravější a nejmodernější vilové čtvrti pražské.
Při oslavě nebylo zapomenuto na chudé příslušníky, jimž obec darovala 500 K, starosta Raimund Kubík, zvolený tehdá za prvního čestného měšťana, 100 K a rodák bubenečský Antonín Hora, katecha měšťanské školy v Praze, 100 K. Milým darem byly obecenstvu Stručné dějiny obce Bubeneč, jež k oslavě povýšení na město sestavil JUC. Ladislav Tůma, městský tajemník.

Privilegium pro užívání znaku bylo potvrzeno 17. února 1905, kdy byla Bubenči vydána slavnostní panovnická listina s vyobrazením a popisem uděleného městského znaku.

Panovnická listina

Dne 17. února 1905 byla Bubenči vydána slavnostní panovnická listina s vyobrazením a popisem uděleného městského znaku.

MY FRANTIŠEK JOSEF PRVNÍ, z Boží milosti CÍSAŘ RAKOUSKÝ; Apoštolský KRÁL UHERSKÝ; král Český, Dalmatský, Chorvatský, Slavonský, Haličský, Vladiměřský a Yllyrský; arcivojvoda Rakouský; velkovojvoda Krakovský; vojvoda Lotarinský, Salcburský, Štýrský, Korutanský, Krajinský, Bukovinský, Horno a Dolnoslezský; velkokníže Sedmihradský; markrabě Moravský; knížecí hrabě Habsburský a Tyrolský atd. atd. ráčili jsme z Naší Nejvyšší císařské a královské moci Naším rozhodnutím ze dne 26. října 1904 Naši věrnou OSADU BUBENEČ v Našem království Českém přihlédajíce nejmilostivěji k její spořádané obci a k jejímu znamenitému rozvoji ku prosbě obecního zastupitelstva na MĚSTO povýšiti.
Mimo to povolili jsme Našemu věrnému MĚSTU BUBENČI užívati tuto popsaného a barvami vyobrazeného MĚSTSKÉHO ZNAKU a to: Červený štít napříč prostoupený zdí ze stříbrných tesaných kamenů s černými spárami a paterým cimbuřím, ze kterých první a poslední vyrůstá z okraje štítu. Tato zeď jest prolomena otevřenou klenutou branou s vytaženým zlatým hřebenem. Na druhém cimbuří stojí ve skoku na levo stříbrný beran se zlatými rohy a paznechty. Okraj štítu obklopen jest ozdobným lemem. Na horním kraji štítu spočívá stříbrná koruna zděná s pěti výběžky.
Na svědomí tomu jsme vlastní rukou tento diplom Naším císařským jménem podepsali a počeť Našeho císařského Veličenství přitisknouti dali.
Dáno a vyhotoveno skrze Našeho milého a věrného skutečného tajného radu, komořího, ministra vnitra ARTHURA HRABĚTE BYLANDT-RHEIDTA, rytíře Našeho rakouského císařského řádu železné koruny první třídy, v Našem říšském hlavním a sídelním městě VÍDNI, dne sedmnáctého února roku tisícího devítistého pátého.
Ministr vnitra:
Arthur hrabě z Bylandtů
Podle Nejvyššího vlastního rozkazu Jeho cís. a král. Apoštolského Veličenství:
Štěpán svobodný pán z Kricgstů 
c. K. ministerský rada