Komíny

Na přelomu 19. a 20. století doplňovala panoráma Bubenče také desítka cihlových komínů místních průmyslových podniků. V jižní části katastru, mezi dnešními ulicemi Na hutích, Dejvická a Jaselská, stál nejméně jeden komín Hergetovy cihelny. Ty zbývající byly součástí továren a závodů nacházejících se v bubenečské průmyslové zóně. Vysoký komín měla podle dobových fotografií Hoyermannova továrna na fosfáty, Mauthnerova textilní továrna, Heonigovo bělidlo a Traubova koželužna. Do současnosti se pak dochoval 38 metrů vysoký komín Kubíkovy papírny u Císařského mlýna a dva komíny staré čistírny odpadních vod. Ty byly postaveny společně s čistírnou v letech 1901-1906. Vzhledově jsou identické, jsou od sebe vzdáleny 60 metrů, jejich výška je 30 metrů a světlý průměr v hlavě mají 123 cm a v patě u terénu 406 cm. Každý komín má ale jiný účel. Při pohledu na provozní budovu je levý komín určen pro odvod spalin ze dvou parních kotlů a pravý je čistě ventilační pro účely odvětrání podzemních prostor. Dříve byly dříky (těla) komínů a podstavce ze statických důvodů opásány ocelovými obručemi.

Zdroj:
- https://www.fabriky.cz/kominy/k_cistirna_odpadnich_vod_praha_bubenec/index.htm
- https://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=0913