Divadla

První zprávy o aktivitách divadelních souborů v Bubenči jsou z poloviny 19. století. Představení kočovných ochotnických spolků (například Sternfeldovy společnosti) se tehdy konala například v restauraci v Císařském mlýně. Zdejší sál si pro svá vystoupení zvolil i Pěvecký spolek Václav, který zde působil v sedmdesátých letech 19. století.

Za centrum bubenečského divadla lze bezpochyby považovat Výstaviště. Od jeho založení v roce 1891 tu fungovalo, ať už krátkodobě v průběhu výstavy či jiné kulturní akce nebo dlouhodobě, několik divadelních scén. V roce 1896 byla pro Národopisnou výstavu postavena dřevěná budova divadla a amfiteátr. Pro Výstavu architektury a inženýrství zde v roce 1898 vznikla secesní budova Technického divadla Uránie. Sloužila jako víceúčelový sál, promítací, koncertní a přednášková síň a také jako divadlo. Příležitostným divadelním představením sloužila také Křižíkova fontána či Letní kino a Malá scéna. Postupně na Výstavišti působila také tři stálá divadla. V letech 1991-2002 to bylo divadlo Spirála, jehož budova v současnosti čeká na rekonstrukci, a v letech 1999-2005 bylo v provozu divadlo Globe, které bylo zcela zničeno při požáru. Jedinou stále fungující scénou je Pyramida neboli "GoJa Music Hall". Od roku 2002 hostí muzikálová i divadelní představení, taneční a hudební festivaly, multimediální show a módní přehlídky.

Ve dvacátých letech 20. století působilo ve zrušené školní kapli měšťanské školy v Korunovační (s vchodem ze Sládkovy ulice) Divadélko v říši loutek v Bubenči sochaře Vojtěcha Suchardy a jeho ženy malířky Anny Suchardové-Brichové. Prostory bubenečského divadélka byly stísněné, a tak když bylo rozhodnuto o výstavbě loutkového divadla v nové budově Ústřední městské knihovny na Mariánském náměstí na Starém Městě, využila Říše loutek nabídku ke změně působiště.

V roce 1924 začalo v Kyjevské ulici v nově postaveném domě Stavebního družstva vojenských gážistů nazvaném Svornost působit divadlo Bohdana Lachmana. Divadlo se však potýkalo s mizivou návštěvností a jarní sezóna skončila velkým finančním deficitem. Pro záchranu divadla bylo založeno družstvo, aby převzalo jeho správu a pozvedlo návštěvnost. Úsilí družstva bylo marné a divadlo posléze zaniklo. Poté v sále začal fungovat biograf Svornost. Pro špatný technický stav kino v roce 1994 ukončilo provoz. V současné době je sál působištěm Divadla Spejbla a Hurvínka.

Příležitostná divadelní představení hostila také bubenečská sokolovna na rohu ulic Korunovační a nad Královskou oborou, která byla slavnostně otevřena v roce 1927.

V roce 1929 vznikl v nově postaveném činžovním domě čp. 814 na rohu Terronské a Lotyšské ulice malý divadelní sál. Pro svá představení jej využívala Malá loutková scéna Kroužku přátel LD finančních zaměstnanců v Bubenči, a to až do roku 1951, kdy byla začleněna ZK ROH ministerstva financí. Od roku 1946 snad až do sedmdesátých let zde působil loutkářský soubor Brouček. V současné době sál slouží jako zkušebna Dejvického divadla a využívá jej folklorní soubor Rosénka.

Zdroj:
- Kniha o Praze 6; kolektiv autorů; Milpo; 1999