Tunely
Bubenečský tunel
Silniční tunel pod Královskou oborou je součástí tunelového komplexu Blanka. Ten byl postaven jako jedna z částí pražského městského okruhu. Pojmenování tunelu na Bubenečský schválila Rada hlavního města Prahy na svém zasedání 2. dubna 2013. V průběhu stavby byl veden jako tunelový úsek Královská obora. Na dopravních značkách a informačních panelech je označován jako tunel Bubeneč. Stavba byla zahájena v roce 2007 a tunel byl uveden do provozu 19. září 2015.
Železniční tunel v Královské oboře
Nejstarší pražský tunel s kamennými portály byl postaven stavitelem Jakubem Hablem v letech 1866-1868 při prodlužování Buštěhradské dráhy navazující na původní trasu koněspřežky. Tunel je 104 metrů dlouhý, 5,7 metru široký a 5,5 metru vysoký. Je postaven v oblouku o poloměru 332 metrů, z kamenných kvádrů s prostými portály bez dekorace.
Je jím vedena jednokolejná železniční trať č. 120 z Prahy do Kladna. Je označován jako Bubenečský tunel (nezaměňovat se silničním Bubenečským tunelem). U tunelu je strážní domek s hrázděnými prvky (čp. 74).
Rudolfova štola
Rudolfova štola vede pod ulicemi Nad štolou a Čechova asi 45 metrů pod terénem. Štola je 1102 metrů dlouhá (uváděno je také 1098 m, podle měření z roku 1987 dokonce 1127 m). Má vejčitý profil, její výška je od 2 do 4 metrů, šířka od 80 do 150 cm Sloužila pro napájení rybníka v Královské oboře vltavskou vodou Celou štolou se dalo projíždět ve zvláštní loďce.
Tunel pro pěší v Královské oboře
Od Šlechtovy restaurace vede na dno bývalého Rudolfova rybníka krátký tunel pro pěší.
Tunel pro pěší v Podbabě
Tunel pro pěší byl veden pod železniční tratí do Kralup nad Vltavou od čerpací stanice na křižovatce ulic Jednořadá a Ve struhách a umožňoval přístup k obytným domům v Papírenské ulici. Byl zbořen v průběhu výstavby železniční zastávky Podbaba.