Potoky a rybníky

Bubenečský potok

Bubenečský potok, kolem jehož dolní části se usadili první středověcí osadníci, vytvořil ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) hlubokou brázdu v západní části Letenské pláně. Ta směřovala od jihu k severu, přibližně v prodloužené ose Čechova mostu a byla později zarovnána sprašovými hlínami a starými násypy do jednotné úrovně. Brázda byla podrobně geologicky prozkoumána v rámci přípravných prací pro podzemní dráhu v roce 1938 akademikem Q. Zárubou. Pokračováním starého pleistocénního údolí byla erozivní brázda Bubenečského potoka, který tekl někde v místech tréninkového hřiště AC Sparta, dále částí ulice Na Zátorce na náměstí Pod kaštany, odkud směřoval ke Schwaigerově ulici. Bubenečský potok zde v určitém období napájel rybník, který se nacházel uprostřed obce. Po opuštění rybníka pokračoval kolem hostince Na Slamníku Gotthardskou ulicí ke Stromovce, kde se vléval do vltavského ramene. Koryto potoka je vyznačeno například na plánu z roku 1769 od J. Daniela Hubera.

Z pohledu trasy potoka je zajímavé jméno ulice Na Zátorce. Zátorám, vlastně zátvorám, se dříve říkalo místům u břehu toků, kde při jarním tání docházelo k hromadění ledových ker a vytváření přírodních překážek. Malé zátory - zátorky mohly při březích Bubenečského potoka vznikat, zvláště proto, že celé údolí bylo obráceno k severu.

Dejvický potok

Dejvický potok, označovaný též jako Veleslavínský, pramenil nedaleko středu Veleslavína. Připomíná ho název jedné z tamních ulic - Potoční a rovněž jezírko v areálu veleslavínského zámku. Jeho tok dále pokračoval přes Vokovice a Dejvice do Bubenče. Na bubenečském území procházelo jeho koryto náměstím Interbrigády, Maďarskou a Mlýnskou ulicí k Císařskému mlýnu, kde se potok vléval do vltavského ramene. Za viaduktem v Mlýnské ulici lze ještě dnes spatřit zbytek na povrchu tekoucího potoka.

Bezejmenný potok

Dodnes existující malý bezejmenný potok, který pramení v parku Willyho Brandta a lemuje Chittussiho ulici, ústil u "Sanatoria dr. Kramera pro nervosní", dnešní nemocnice Bubeneč, z pravé strany do Dejvického potoka.

Rybník na návsi

Rybník, který se nacházel uprostřed obce v místech dnešního "nádvoří" souboru panelových domů mezi ulicemi Schwaigerova a K Starému Bubenči, byl napájen Bubenečským potokem. O době založení rybníka nejsou dochovány písemné zprávy, ale je pravděpodobné jeho raně středověké stáří. Písemná zpráva z roku 1719 uvádí, že rybníček na návsi je v majetku obecním a postačuje k násadě čtyř kop ryb. Tato umělá vodní nádrž byla zrušena až v polovině 19. století.

Rybníky v Královské oboře

V roce 1547 byl v Královské oboře u jižní ohradní zdi zřízen rybník s výměrou 21 hektarů, v jehož středu byl kruhový ostrov. V letech 1581-1593 v době panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) byl rybník výrazně rozšířen a byly vybudovány další tří menší za účelem chovu pstruhů a vodního ptactva. Rybník byl původně napájen vodou pomocí čerpadla poháněného vodním kolem odněkud z Holešovic. V roce 1593 jej spojila s Vltavou štola, kterou Rudolf II. nechal pro jeho zásobování prokopat pod Letnou. Po třicetileté válce (1618-1648) se z rybníků stala bažina a štola byla zanesena závaly. V letech 1689-1693 byl na břehu vybudován altán a současně byl na ostrově uprostřed rybníka zbudován malý pavilonek. Z roku 1792 je zmínka o vypuštění rybníka a zřízení tanečního parketu na jeho dně. Začátkem 19. století byl velký rybník zrušen a postupně nahrazen několika menšími rybníčky. Na dně velkého rybníka byl kolem roku 1885 založen podle zahradníka Karla Rozínka současný rybník, geometricky řešený růžový sad a zbudován podchod. V roce 1974 proběhla rekonstrukce rybníků a byly zvýšeny zaplavované plochy původního dna rybníka. Pokus o jejich rekonstrukci a vyčištění se však nezdařil - dno dnes největšího rybníka bylo vybetonováno, tím se zahradila i strouha, která odváděla přebytečnou vodu. Rybníky se postupem času zanesly bahnem a byly v dezolátním stavu. V letech 1997-2000 proběhlo kompletní vyčištění všech rybníků a byly obnoveny břehy.

Z původního velkého Rudolfova rybníku, jehož tehdejší hráze ve tvaru podkovy a ostrůvek tzv. dubový pahorek se dochovaly dodnes a jsou velice dobře rozpoznatelné, je dnes v Královské oboře 6 menší ch rybníků - Rudolfův, Zelený, Šestáček a Rozínek (názvy vybraly v roce 2001 pražské děti) a 2 dosud nepojmenované, které vznikly v roce 2016 na nejvíce podmáčených místech. Hladina těchto rybníků je téměř o pět metrů níže než bývala hladina velkého rybníka. Přitékají do nich podzemní a dešťové vody a z Rudolfovy štoly také voda z Vltavy. Do rybníku Rozínek ústí potok vycházející na povrch poblíž domku bývalé ledárny. Ze Zeleného rybníka odtéká voda kanálem, který u psí loučky vchází do podzemí a vtéká do Malé říčky.