Pošty

Ještě před zřízením první pošty doručovaly zásilky do Bubenče čtyřikrát týdně poštovní vozy, které tudy již od roku 1641 projížděly na trase z Prahy do Drážďan a zpět. Z pražské pošty, která v těch letech sídlila na Malé Straně, vyjížděly zprvu přes starý Prašný most vedoucí přes Jelení příkop, později Bruskou (dnes Píseckou) branou, a odtud přímo na sever přes Bubeneč do Podbaby a dále směrem na Velvary.

První poštovní úřad v Bubenči a v celém regionu na sever od Prahy byl založen na novém bubenečském nádraží v roce 1854 v souvislosti se zprovozněním železnice do Podmokel. Z pohledu dnešních hranic Prahy to byla - nepočítaje vlastní Prahu, kde byly jen tři pošty a několik sběren dopisů - po Běchovicích a Zbraslavi třetí nejstarší pošta v okolí Prahy. Doručování zásilek prováděli poslové, a to tak, že v místě roznášela poštovní poslice, kdežto z okolních vsí přicházeli poslové obecní. Teprve v roce 1885 byl ustanoven přespolní listonoš. Svou trasu měl zvládnout dvakrát denně, po šesti letech mu pak přidali kolegu.

V minulosti působily v Bubenči dvě stálé pošty, dvě příležitostné a jedna účelová. Všechny už byly zrušeny, a tak dnes obyvatelům Bubenče slouží pošty v sousedních čtvrtích. 

Bubeneč 1

V souvislosti s výstavbou železnice z Prahy do Podmokel byla 15. února 1854 otevřena v nádražní budově pošta. Již po třech letech provozu se ukázalo, že provoz pošty je spíše než dráze prospěšnější bubenečskému obyvatelstvu, a tak se přestěhovala do staré budovy na Schwaigerově náměstí čp. 16. Zde začala působit jako pošta se službou doručovací a tuto funkci vykonávala až do roku 1923. Její doručovací okres tvořily vedle vlastního Bubenče ještě Bohnice, Dejvice, Horoměřice, Lysolaje, Nebušice, Sedlec a Troja. V dalších letech, kdy byly otevírány pošty ve Vokovicích, Troji a Podbabě se doručovací okres postupně zmenšoval jen na Bubeneč a Dejvice.

Ze starých bubenečských poštmistrů historie zachovala tato jména: od počátku Franz Fišer, Wenzel Novopacký - někdejší starostův písař v letech 1872-1906, Dalibor Hladík z roku 1913 a Josef Kříž z roku 1922.

V roce 1891 byla na poště zřízena telegrafní stanice. Roku 1872 se pošta přestěhovala do Schlöchtova dvora čp. 6, kde sdílela stejnou místnost s obecním úřadem. V roce 1889 se přestěhovala do budovy hostince Na Seníku (bývalé kovárny z 18. století) v ulici V sadech čp. 14. Od května 1891 zde byl součástí pošty i telegrafní úřad. Telefon zavedli až v únoru 1908. Od roku 1913 byla adresou pošty Wolkerova ulice. V roce 1923 pošta opustila starý Bubeneč a přestěhovala se do moderního činžovního domu na rohu Raisovy a Bubenečské ulice. Po třech letech se posunula o kousek dál do Bubenečské 49. K 1. říjnu 1928 se stěhovala naposledy, tentokrát do Uralské ulice. V tomto domě měla pošta nejvíce prostoru pro svou činnost, byla ovšem umístěna příliš blízko pošty dejvické, a tak byla z důvodu nízké rentability 15. října 1949 zrušena.

Názvy

  • 15. 2. 1854 - Bubenčz Bahnhof
  • 21. 11. 1860 - Bubenčz
  • 1879 - Bubenč
  • 1902 - Bubenč-Bubentsch
  • 30. 6. 1906 - Bubenč 1-Bubentsch 1
  • 1918 - Bubenč 1
  • 1918 - Bubeneč 1
  • 1922 - Praha 45 (Bubeneč 1)
  • 1925? - Praha 45
  • 1939 - Prag 45-Praha 45
  • 1. 5. 1944 - uzavřena
  • 2. 12. 1946 - Praha 45
  • 15. 11. 1948 - Praha 195
  • 15. 10. 1949 - zrušena

Působiště

  • 15. 2. 1854 - 1857 - Nádražní čp. 61 (Goetheho 61/4)
  • 1857-1872 - Dolejší náměstí čp. 16 (Schwaigerova 16/1)
  • 1872-1886 - Nádražní čp. 6 (Goetheho čp. 6 - zbořeno)
  • 1886-1913? - V sadech čp. 14 - zbořeno
  • 1913? - 14. 5. 1923 - Školská čp. 39 (Wolkerova čp. 39 - zbořeno)
  • 15. 5. 1923 - 1926 - Raisova 433/2
  • 1926 - 30. 9. 1928 - Bubenečská 470/49
  • 1. 10. 1928 - 15. 10. 1949 - Uralská 769/4

Funkce

  • 15. 2. 1854 - 1857 podávací a přepravní
  • 1857 - 14. 5. 1923 - dodávací
  • 15. 5. 1923 - 15. 10. 1949 - podávací

Bubeneč 2

30. června 1906 byla na samém okraji bubenečského katastru - na severní straně Letenského náměstí - otevřena druhá bubenečská pošta. V roce 1907 byl na poštu zaveden telegraf a telefon. Prvním poštmistrem se stal roku 1906 Jaroslav Kratochvíl, dalšími byli Josef Jandera (1909) a František Zedník (1923). V roce 1925 se pošta přestěhovala do větších prostor v Sochařské ulici. V témže roce byla na poště otevřena veřejná telefonní hovorna. Pošta ztratila své opodstatnění po otevření nové budovy na jižní straně Letenského náměstí a byla proto 30. dubna 1932 zrušena respektive přestěhována do ulice Pplk. Sochora v Holešovicích, kde ještě nějakou dobu fungovala jako specializvaná na dodávání balíků.

Názvy

  • 30. 6. 1906 - Bubenč 2-Bubentsch 2
  • 1918 - Bubenč 2
  • 1920 - Bubeneč 2
  • 1922 - Praha 46 (Bubeneč 2)
  • 1925? - Praha 46
  • 30. 4. 1932 - přestěhována z Bubenče do Holešovic
  • 20. 3. 1936 - zrušena

Působiště

  • 30. 6. 1906 - 1925 - Rudolfova čp. 152 (Letenské náměstí 152/2)
  • 1925 - 30. 4. 1932 Sochařská 562/1

Funkce

  • 30. 6. 1906 - 30. 4. 1932 - podávací
  • 2. 5. 1932 - 20. 3. 1936 - dodávací pro balíky

Výstava - Výstaviště

Nejstarší pražská pošta z kategorie příležitostných byla otevřena 1. května 1891 při příležitosti Všeobecné zemské výstavy, která se konala na bubenečském Výstavišti. Své prostory našla v samostatném pavilonu čp. 67 nacházejícím se vlevo od vstupní brány na Výstaviště, kde sídlila společně se služebnou c. a k. policie. Otevřena byla až do konce října 1891. Pošta pak fungovala i v dalších letech 1895, 1896, 1898, 1907, 1908, 1909 a 1913, vždy při příležitosti nejrůznějších výstavních akcí. Po vypuknutí 1. světové války byla pošta roku 1914 zrušena. Znovu se otevřela ve stejných prostorách 16. května 1923 a v původní budově obsadila jak přízemí, tak i 1. poschodí. V provozu byla opět jen při konání výstavních akcí v areálu Výstaviště. V roce 1944 byla pošta z úsporných důvodů zavřena. Pak je její činnost evidována ještě v letech 1945-1952. Třetí období začalo po otevření nové Sportovní haly na místě bývalého Strojnického paláce, kde byla pošta otevřena při příležitosti mistrovství světa v krasobruslení 14. března 1962. V těchto prostorách pak znovu fungovala ještě v době konání světových výstav poštovních známek nebo dalších velkých sportovních akcí. V tomto třetím období již nebylo umístění pošty stálé, někdy sídlila ve Sjezdovém (Průmyslovém) paláci, jindy jako při Všeobecné československé výstavě 1991 v samostatném, zvláště pro poštu postaveném pavilonu.

Názvy

- 1. 5. 1891 - Prag Austellung-Praha Výstava
- 1909 - Praha Výstava-Prag Austellung
- 1914 - zrušena
- 16. 5. 1923 - Praha 83 Výstaviště
- 1939 - Prag 83-Praha 83
- 1944 - uzavřena
- 1945 - Praha 83 Výstaviště
- 15. 11. 1948 - Praha 073
- 1. 10. 1952 - zrušena
- 14. 3. 1962 - Praha 72
- 1. 1. 1973 - 170 02 Praha 72
- 1. 12. 1996 - zrušena

Působiště

- 1. 5. 1891 - 1914 Výstaviště čp. 67
- 16. 5. 1923 - 1. 10. 1952 - Výstaviště čp. 67
- 14. 3. 1962 - 1. 12. 1996 - U Sjezdového paláce 419 (U Výstaviště 419/4 - Sportovní hala)

Funkce

- 1. 5. 1891 - 1914 - podávací (příležitostná)
- 1. 6. 1924 - 1. 10. 1952 - podávací (příležitostná)
- 14. 3. 1962 - 1. 12. 1996 - podávací (příležitostná)

Veletrhy

Ve stejných prostorách na Výstavišti pracovala v době konání veletrhů i další příležitostná pošta s názvem Praha Veletrhy. Tato pošta byla poprvé otevřena 11. září 1920 při příležitosti konání Pražského podzimního veletrhu, a to na stejném místě jako pošta Praha Výstava. Veletržní akce se opakovaly pravidelně na jaře a na podzim až do roku 1939, vždy na dobu zhruba 10 dnů. V roce 1929 se podzimní veletrh již konal v nově postaveném Veletržním paláci v sousedních Holešovicích, kam se přestěhovala i tato příležitostná pošta. I po otevření stálého sídla pošty ve Veletržním paláci pracovala až do roku 1941 i samostatná přepážka ve svém původním sídle na Výstavišti. Za zmínku ještě stojí, že podle návrhu z roku 1928 se měla nová stála pošta jmenovat Praha 83 Výstaviště. To však neprošlo, a tak i nadále byly souběžně v provozu dvě pošty: jedna stálá s příležitostnou přepážkou a vedle ní ještě jedna příležitostná (obě příležitostné ovšem ve stejných prostorách).

Názvy

  • 11. 9. 1920 - Praha Veletrh
  • 1924 - Praha Veletrhy
  • 1929 - přestěhována z Bubenče do Holešovic
  • 15. 3. 1930 - Praha 86 Veletrhy
  • 1939 - Prag 86-Praha 86
  • 1. 4. 1998 - zrušena

Působiště

  • 11. 9. 1920 - 1929 - Výstaviště čp. 67
  • 1929 - 15. 9. 1941 - Výstaviště čp. 67 (jen příležitostné pracoviště)

Funkce

  • 11. 9. 1920 - 1929 - podávací (příležitostná)
  • 1929 - 1. 4. 1998 - podávací

Pošta Dejvice

První městská zástavba v Dejvicích vznikla ještě před 1. světovou válkou v okolí nádraží Bruska v návaznosti na sousední zástavbu bubenečskou. A právě v této lokalitě byla v roce 1908 otevřena nová dejvická pošta. Poměrně nevyhovující prostory v ulici Dejvické vyměnila pošta v roce 1920 za nové v domě ve Václavkově ulici naproti dejvickému nádraží. Poté se 15. dubna 1930 přestěhovala do Bubenče, do prostor v moderním domě čp. 919 v Dejvické ulici (vchod byl z Kyjevské ulice), kde sídlila až do 17. září 1950, kdy byla přemístěna do nové budovy na rohu ulic Kafkovy a Svatovítské.