Planetárium

Královská obora č.p. 233

Po zakoupení většího přístroje Carl Zeiss Jena s projekční kupolí o průměru 23 m v roce 1954 bylo nutné postavit samostatnou budovu planetária. Z různých možností bylo nakonec vybráno místo na okraji Královské obory, kde až do konce 50. let 20. století byla výletní restaurace s tanečním parketem a stáje pro jezdecké koně.

Novofunkcionalistická budova s plochou kupolí a kolonádou před vstupem byla postavena v letech 1958-1960 podle projektu architekta Jaroslava Fragnera, který vznikl původně jen jako studijní. Pro realizaci byl hodně upraven, hlavně z důvodu snížení finančního rozpočtu (chybí kamenné zábradlí, antické hlavice nosných sloupů, ve výklencích připomínajících zazděná okna mělo být původně 12 soch pracujících). Nezvyklá orientace hlavního vstupu do zeleně Stromovky počítala s vytvořením nové široké přístupové cesty právě z tohoto směru. Tento záměr, který by znamenal rozsáhlou likvidaci vzrostlých stromů a keřů, se však neuskutečnil. Planetárium bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 20. listopadu 1960. V té době bylo jedno z nejmodernějších na světě a dodnes patří k největším.

Planetárium Praha patří k největším na světě a je jediné svého druhu u nás. Hlavním sálem v planetáriu je Cosmorama. Je to kruhový sál o průměru 23,5 m pro 210 diváků. Kupole nad sálem se klene do výšky 15 metrů. Projekční plocha je největší v Česku - 843 m2. Systémy instalované v sále Cosmorama dokáží vytvořit dokonalou iluzi vesmíru.

Dalším sálem je Starvid, který je vybaven novým unikátním digitálním planetáriem Digistar 3. Na speciálním širokoúhlém plátně Digistar promítá hvězdnou oblohu a vesmírné objekty nejen tak, jak je můžeme pozorovat ze Země, ale i z různých končin vesmíru. Ve foyer je stálá expozice optiky, která je průběžně doplňována. Je zde i řada interaktivních exponátů, monitory s aktuálními informacemi o astronomii a kosmonautice a projekce malého automatizovaného planetária na unikátní podtlakovou kupoli.