Pitná voda

Vodárna Na Struhách

První bubenečská vodárna byla od roku 1901 na "Struhách". Byla umístěna v místech dnešní mateřské školky v Terronské ulici. Zdrojem pro první vodovod Bubenče byla štěrkopísková terasa na jižní hraně parku Williho Brandta - Ve struhách.

Letenská vodárna

Budovu vodárny postavili podle návrhu ing. architekta Jindřicha Fialky v novorenesančním slohu v letech 1887-1888 Karel Hübschmann a František Schlaffer na zakázku Pražské obce. Ve vnitřní části věže byl válcový vodojem o obsahu 197,10 m3 a věž byla součástí vodárenského areálu, který zásoboval vodou Bubeneč a horní část Holešovic. Technologické vybavení vodárenského areálu dodala firma Breitfeld-Daněk a spol. Věž o celkové výšce 38,3 m je zakončena stanovou střechou, v nejvyšší části má sloupkový nástavec s hodinami. V pátém podlaží ve výšce 20,5 m je vyhlídkový ochoz s novorenesančními arkádami nesený kamennými krakorci.

Provoz vodáreny byl ukončen v roce 1913 a po demontáži technických zařízení byla přestavěna na byty pro vodárenské zaměstnance. Kotelna se strojovnou a provozní budovy byly zbořeny a vodojem napojen na nádrž na Karlově. Později byly v části věže sklady. V letech 1977-1978 byl zbořen podzemní vodojem. Další informace.

Studánka v Královské oboře

Studánku na úpatí svahu pod zadním průčelím školních budov na Krupkově náměstí ukrývá stavba z roku 1802 ve stylu antického slohu. Nad vchodem je vytesán nápis (verš klasického básníka): "BENE EST CUI DEUS OBTULIT PARCA QUOD SATIS EST MANU, MDCCCII". 

Studánka Světička

"Svěcená" studánka nebo také Světička se nacházela v místech za dnešní budovou obchodní akademie (čp. 26) a zanikla roku 1585 při stavbě ohradní zdi kolem Královské obory.  

Prameny

Písemné zprávy se dochovaly o existenci pramene v polích za nynějším hřbitovem a proslulém léčivém prameni sirnato-železité vody, který byl vyhledáván nemocnými dnou, a který se nacházel v areálu dnešní vily Bianca - čp. 49.