Jugoslávských partyzánů

Ulice Jugoslávských partyzánů vychází z Vítězného náměstí a vede severním směrem do Podbabské.

Bubenečská část ulice je na pravé straně - sudá orientační čísla.

Městská část: Praha 6 | Katastrální území: Bubeneč, Dejvice

Přehled historických názvů ulice Jugoslávských partyzánů:

  • do roku 1911 Podbabská silnice
  • 1911-1928 Komenského
  • 1928-1934 Podbabská
  • 1934-1940 Krále Alexandra
  • 1940-1945 Letecká / Fliegerstrasse (podle letectva nacistické Třetí říše)
  • 1945-1947 Krále Alexandra
  • 1947-1948 Titova
  • od roku 1948 Jugoslávských partyzánů

Jan Amos Komenský (1592-1670), český pedagog, teolog, humanistický spisovatel a filozof, polyhistor a reformátor, biskup Jednoty bratrské, zakladatel moderní pedagogiky
Alexandr I. Karadjordjevič (1888-1934), od roku 1921 jugoslávský král, v roce 1929 nastolil vojenskou monarchistickou diktaturu, byl zabit v roce 1934 při atentátu v Marseille
Josip Broz Tito (1892-1980), jugoslávský politik a státník, představitel jugoslávského komunistického hnutí, od roku 1953 prezident
Jugoslávští partyzáni - významná složka jugoslávského odboje proti nacistické okupaci v letech 1941-1945

V místech dnešní ulice Jugoslávských partyzánů vedla od 17. století Velvarská silnice, která začínala již u Prašného mostu a pokračovala přes Vítězné náměstí k Podbabě a dále. V 19. století se této silnici říkalo Podbabská. V roce 1911 byla rozdělena na tři části. Část od Prašného mostu na Vítězné náměstí byla nazvána Svatovítskou, část od Vítězného náměstí ke křižovatce s ulicí Pod Juliskou Komenského a zbytek silnice na sever Podbabská. V roce 1928 byla Komenského spojena s Podbabskou. V roce 1934 byl opět vyčleněn úsek od Vítězného náměstí ke křižovatce s ulicí Pod Juliskou. V roce 1958 byla ulice Jugoslávských partyzánů od křižovatky s ulicí Pod Juliskou zkrácena k ulici Čínská a vzniklo náměstí Družby. To bylo zrušeno v roce 1990.